Turistické cíle v okolí obce Číbuz

Zámek nechal postavit Arnošt Kryštof Harrach v letech 1802–1803. Od r. 1803 zde byly kanceláře a byty. V r. 1959 byla obnovena zachovalá část sgrafitové omítky.

Renes. tvrz doložená r. 1626 byla přestavěna po r. 1714 na barokní zámek. Částečně zmodernizovaná patrová budova byla zbořena r. 1989.

Zbytky renezanční tvrze, kterou zřejmě nechal vystavět v 16. stol. Zdeněk Chvalkovský z Hustířan. V r. 1623 bylo panství zkonfiskováno Václavu Zárubovi z Hustířan. Za první republiky se dvůr se stal zbytkovým statkem. V r. 1985 byla větší část tvrze zbořena JZD Dolany, zbytek je soukromým majetkem.

Klasicistní synagoga z roku 1829, sloužila cca do roku 1906. Roku 1910 byla budova částečně zbořena. Zachovaly se pouze obvodové zdi přízemí a otisk klenby synagogy ve štítu vedlejšího domu.

Vodní plocha Třebešovského rybníka vznikla na Válovickém potoce nejspíše spolu se sousední tvrzí v Malém Třebešově, tedy v 16. století. Není však vyloučeno, že se zde mohla nacházet ještě před jejím vybudováním.

Dvůr s tvrzí připomínaný poprvé r. 1577, kdy statek držel Hanuš Haugvic z Biskupic. Později za Oty z Oppersdorfu r. 1626 došlo k přestavbě týnišťského dvora a snad i tvrze. Tvrz se do dnes nejspíše nedochovala, zachovány jen zbytky budov dvora.

Postaven za Františka Filipa Šternberka r. 1745 při jižním okraji obory, nejprve snad dřevěný, později přízemní lovecký zámeček s mansardovou střechou. Jeho syn, též František Filip ze Šternberka r. 1795, zámeček přestavěl na myslivnu (Jägerhaus).

Budova, která vznikla radikální přestavbou barokního zámku, založeného v r. 1663 Janem Jakubem Röhrichem. V r. 1820 zámek prodán J. Kratochvílovi, který jej přestavěl. V 19.–20. století probíhají další přestavby, kterými ztratila budova vzhled zámku.

Zachovalá podzemní část tvrze z 16. století na místě předchozího slovanského hradiště. Tvrz založil před rokem 1542 Majnuš Bukovský z Hustířan. Tvrz zpustla během třicetileté války a na jejích původních sklepích stojí novodobá budova.

Jednoduchý empírový zámek postaven po r. 1803 rytířem Janem Höpflingenem z Bergendorfu místo zchátralé tvrze. Od roku 1945 v majetku obce, dnes slouží jako víceúčelový dům.

Tvrz se prvně zmiňuje při prodeji panství Johance z Pašiněvsi r. 1589. Od r. 1680 v majetku Karla Leopolda Rodovského z Hustířan, od r. 1730 hraběte Šporka. Tvrz ztratila na významu a koncem 17. nebo zač. 18. stol. byla rozebrána na stavební materiál, použitý na stavbu domů čp. 1 (zaniklý) a čp. 23.

Tvrz Jana Chvalkovského z pol. 16. stol. R. 1611 ji prodává Jan ml. Dobřenský z Dobřenic Markvartu Stánovskému ze Sovojovic, ten r. 1613 Albrechtu Václavu Smiřickému, poté obdélná křížově a valeně klenutá budova využívána jako hospodářská budova, od r. 1827 jako hostinec, později soukromé obydlí.