Turistické cíle v okolí obce Číbuz

Komunistickým režimem necitlivě přestavený zámek na místě původní tvrze, pravděpodobně zde založené po r. 1549 Jindřichem Nejedlým z Vysoké. V r. 1674 získává rod Straků z Nedabylic, který zde staví barokní zámek. V r. 1886 získává panství Jan Harrach. V l. 1971–1975 proběhla radikální přestavba.

Méně zřetelné tvrziště na koruně s neobvyklou zvoničkou u hl. silnice. Tvrz zde vznikla zřejmě po vyplenění opatovického kláštera. V r. 1436 král Zikmund dává ves do zástavby Zdeňku Švábovi z Chvalovic. Tvrz zaniká někdy po roce 1493.

Železná rozhledna (15 m, 285 m n.m.) byla postavena r. 1930 na místě památné "Národní lípy", kterou vyvrátila r. 1925 vichřice. Stavbu zadala obec, konstrukci zhotovil stavební a konstrukční zámečník Josef Černý. Spodní část rozhledny byla dodatečně zesílena. R. 1992 prošla rozhledna rekonstrukcí.

Fara postavená v r. 1731, pravděpodobně na místě starší farní budovy. Od počátku 19. století sloužila za obydlí duchovním ve výslužbě. Od r. 1948 do r. 1974 sloužila k soc. bydlení. V l. 1975–92 muzeum, dnes patří farnímu úřadu.

Tvrz vznikla asi v pol.13.st. Pravděpodobně za třicetileté války, asi roku 1639, tvrz zanikla. V letech 1822–1826 byl z rozvalin zdiva postaven zájezdní hostinec a klášterní budova s kaplí. V l.1980-1983 odhaleny základy tvrze a dvou kamenných věží.

Malotřebešovská tvrz, jež byla vybudována z kamene o dvou patrech, byla poprvé zmíněna v r. 1571, ale již v průběhu 17. století začala být postupně likvidována a přestavována na poplužní dvůr, který se v zdevastovaném stavu dochoval dodnes.

Barokní zvonice v místě (snad s využitím zdiva) středověké brány městského opevnění ze 14. století. Nachází se v místech, kudy ve středověku procházela tzv. polská cesta. Přiléhá těsně ke kostelu sv. Mikuláše. Později doplněna městským znakem a sochou sv. Václava.

Nynější městský hřbitov byl založen r. 1888 a v r. 1893 na něm bylo zřízeno samostatné židovské oddělení. Vstupu vévodí kopie barokního díla Plačící žena, které vytvořil Matyáš Bernard Braun r. 1730 jako náhrobek své tchyně. Hřbitov je díky vysoce hodnotné výzdobě od r. 1958 kulturní památkou.

Zaniklý hrad. Knížecí dvorec zmiňován již r. 1124. V letech 1241–1403 vlastněn řádem německých rytířů, kteří ho dostali darem. Stával patrně před miletínským zámkem.

Podhradní mlýn se připomíná už v roce 1571 v souvislosti s výčtem majetku pána na Rotemberku. Funkční byl až do roku 1951. Dnes je v něm mlynářské museum.

Vodní plocha Mlýnského rybníka vznikla z toho důvodu, aby měl zdejší mlýn dostatek vody v sušších obdobích, kdy v Šanovci a Bělečském potoce voda chyběla. K jejímu vybudování došlo na počátku 17. století a na rozdíl od mnoha dalších rybníků nedošlo nikdy k jejímu zrušení.

Původní pohyblivý slupicový jez na Orlici z let 1912–5 byl roku 1956 přestavěn. Od té doby má tabulové uzávěry Stoney s klapkou. Součástí objektu je elektrárna se dvěma Kaplanovými turbínami (celkem 400 kW) a železobetonový silniční most.