Turistické cíle v okolí obce Divec

Vodní plocha Mlýnského rybníka vznikla z toho důvodu, aby měl zdejší mlýn dostatek vody v sušších obdobích, kdy v Šanovci a Bělečském potoce voda chyběla. K jejímu vybudování došlo na počátku 17. století a na rozdíl od mnoha dalších rybníků nedošlo nikdy k jejímu zrušení.

Původní pohyblivý slupicový jez na Orlici z let 1912–5 byl roku 1956 přestavěn. Od té doby má tabulové uzávěry Stoney s klapkou. Součástí objektu je elektrárna se dvěma Kaplanovými turbínami (celkem 400 kW) a železobetonový silniční most.

Velkoryse koncipovaná budova musea z let 1909–12 dle projektu Jana Kotěry, postupně dokončovaná do roku 1934. Od roku 1995 národní kulturní památka, 1999–2002 rozsáhlá rekonstrukce. Většina budovy využita pro exposice a výstavy.

Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic nechal před r. 1748 buďto přestavět starou tvrz, nebo postavil barokní zámek v jejím těsném sousedství. Je to jednopatrová barokní budova s mansardovou střechou a barokním portálem. Nyní v soukromém vlastnictví.

Původně barokní zámek postavený na konci 18. stol. Františkem Šperlingem na místě Jakubova Dvora (později Nového Dvora). Zámek byl na konci 19. století a v průběhu 20. století zmodernizován. Na přelomu let 2010 a 2011 opraven soukromým majitelem a využit k chovu koní.

Budova Obchodního mlýna s mlýnským náhonem a dvorem. Umělý náhon snad pochází z konce 14. století. Po vybudování teplovodu, zatrubením toku a zúžením průtokového kanálu zůstalo dnes jen torzo původního náhonu.

Dochovaná čtvrtina vodního okrouhlého tvrziště obklopeného příkopem a valem. Dvůr jako součást majetku kláštera Sv. Pole byl založen v r.1274, v r.1378 je zde zpráva o rozšiřování příkopů a jde tedy o nepřímé potvrzení existence tvrze. Tvrz nejspíš zanikla při husitském tažení na klášter v r.1420.

Renesanční zámek vystavěný r. 1560 Vilémem Trčkou z Lípy. Trojkřídlá stavba s arkádovým nádvořím. Fasády a interiéry změnily pozdější barokní úpravy. K zámku patří i hospodářské budovy, kostel, míčovna, konírny a letohrádek.

Městská památková zóna vyhlášená roku 1990 chrání kromě solitérů (viz hesla) architekturu někdejšího hrazeného městečka, jeho barokního rozšíření kolem dnešního Kupkova náměstí a historická předměstí Podkostelí a Švamberk. Domy tvoří pestrou směs od téměř palácové architektury po dřevěné domky.

Rozhledna (54 m, 413 m n. m.) byla postavena v r. 2002 jako víceúčelový telekomunikační stožár společnosti T-Mobile s vyhlídkovou plošinou. Pro veřejnost byla rozhledna otevřena 25.6.2004. Z vyhlídkového ochozu ve výšce 33 m se nabízí krásný kruhový výhled na Orlické Hory, Kralický Sněžník atp.

Empírový skleník a dům zahradníka uzavírají původní nejstarší část zámeckého parku na západní straně. Vznikly roku 1820 v návaznosti na úpravy někdejší rovinné francouzské zahrady západně od městečka na součást anglického parku. Dodnes slouží původnímu účelu.

Severozápadně od Hradce Králové poblíž obce Chlum se nachází bojiště, kde se 3. července 1866 odehrála prusko-rakouská bitva. Dnes se zde nachází mimo jiné válečné museum, kostnice a zbytky dělostřeleckých okopů. Každý rok se tu konají vzpomínkové akce a rekonstrukce bitvy.