Turistické cíle v okolí obce Divec

Původně farní kostel z l. 1690-91 postavený stavitelem K. Labuškou s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, obdélnou sakristii od severu a hranolovou věží od západu.. Raritou jsou dvě dělostřelecké koule ve fasádě věže (z bitvy r. 1866). Po bitvě věž opravena a snížena. Okolo starý zrušený hřbitov.

Jan Josef hrabě ze Šternberka v l.1699-1711 nechal postavit zámecký kostel Zjevení Páně. Za stavitele mylně považován Jan Santini, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Hodnotná barokní stavba, tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Od r.1996 Národní kulturní památka.

Gotický dřevěný kostel nahradil r. 1719 barokní přibližně orientovaný kostel o půdorysu eliptické rotundy s hranolovou věží na západě post. Janem Adamem Zárubou z Hustířan. Na konci 18. stol. upravován klasicistně, propojen chodbou se zámkem. V pol. 19. st. opravován (klenba, střecha věže).

Pozdně renesanční stavbu z roku 1602 nechal zbudovat Jan Rudolf Trčka z Lípy v západní části opočenského zámeckého parku podle vzoru letohrádku v pražské Stromovce. Současná podoba je výsledkem empirových úprav, provedených roku 1810.

Méně zřetelné tvrziště na koruně s neobvyklou zvoničkou u hl. silnice. Tvrz zde vznikla zřejmě po vyplenění opatovického kláštera. V r. 1436 král Zikmund dává ves do zástavby Zdeňku Švábovi z Chvalovic. Tvrz zaniká někdy po roce 1493.

Železná rozhledna (15 m, 285 m n.m.) byla postavena r. 1930 na místě památné "Národní lípy", kterou vyvrátila r. 1925 vichřice. Stavbu zadala obec, konstrukci zhotovil stavební a konstrukční zámečník Josef Černý. Spodní část rozhledny byla dodatečně zesílena. R. 1992 prošla rozhledna rekonstrukcí.

Mariánský sloup dal v letech 1714–18 vztyčit na novém opočenském náměstí Jeroným hrabě Colloredo-Wallsee. Autorem byl Giovanni Battista Bulla. Kromě titulní plastiky jsou na soklu umístěny sochy morových patronů svatých Františka Xaverského, Karla Boromejské, Rocha a Šebestiána.

Secesní budova měšťanské školy vyrostla v severní frontě malého (Trčkova) náměstí v Opočně podle projektu L. Skřivánka roku 1906 na místě staré renesanční radnice a hostince Maglaj. Pozoruhodná stavba s bohatou malířskou výzdobou fasády propojuje náměstí se sousední Hradební ulicí.

Barokní zvonice v místě (snad s využitím zdiva) středověké brány městského opevnění ze 14. století. Nachází se v místech, kudy ve středověku procházela tzv. polská cesta. Přiléhá těsně ke kostelu sv. Mikuláše. Později doplněna městským znakem a sochou sv. Václava.

Nynější městský hřbitov byl založen r. 1888 a v r. 1893 na něm bylo zřízeno samostatné židovské oddělení. Vstupu vévodí kopie barokního díla Plačící žena, které vytvořil Matyáš Bernard Braun r. 1730 jako náhrobek své tchyně. Hřbitov je díky vysoce hodnotné výzdobě od r. 1958 kulturní památkou.

Dvojice objektů širšího zámeckého areálu v Opočně. Původně renesanční míčovna z roku 1602 se od 19. století používala jako špýchar, na jeho konci dostala při komunikačních úpravách nové hlavní průčelí. Ve vedlejším domě lesní správy se roku 1871 narodil malíř František Kupka.

Podhradní mlýn se připomíná už v roce 1571 v souvislosti s výčtem majetku pána na Rotemberku. Funkční byl až do roku 1951. Dnes je v něm mlynářské museum.