Turistické cíle v okolí obce Mořinka

Muzeum sídlí v nejstarší berounském domě, Jenštejnském a sousedním domě čp. 88, přímo na hlavním Husově náměstí. Součástí expozice je také výstavní síň Konírna a Geopark Barrandien – expozice pod širým nebem ve dvoře domu.

Hradiště bylo osídleno možná v období eneolitu, době halštatské i v raném středověku. Zachovaly se dva valy chránící kamenitou ostrožnu. Místo nabízí výhledy do krajiny.

Secesní budova nádraží, postavená v letech 1912–1913 podle projektu architekta Jana Heindla. Původně zastávka Královské Vinohrady (Königliche Weinberge) byla v letech 1923–1933 stanicí. Zrušena v červnu 1944, částečně sloužila až do 60. let 20. století. Dnes sídlo Technické ústředny Českých drah.

Secesní nádražní budova vybudovaná v l.1904–05, snad podle projektu Antonína Balšánka či Jana Vejrycha. Jako železniční stanice byla zrušena 1960, dnes zde funguje výhybna. V roce 2008 byla zbořena hrázděná čekárna. Budova, v roce 2001 vyhlášena jako kulturní památka, je řadu let opuštěná a chátrá.

Kulturní a společenské centrum města Královské Vinohrady, postavené v l. 1893–94. Autorem projektu významné novorenesanční stavby je architekt A. Turek. Na výzdobě se podíleli A. Popp, J. Strachovský a A. Liebscher.

Významná secesní budova z let 1906–08 od architekta Aloise Jana Čenského. Budova sloužila jako representativní a spolkový dům tehdy samostatného města Smíchova. Na konci 90. let prošla budova celkovou rekonstrukcí, která jí vrátila původní ráz.

Novogotická budova nemocnice z let 1859–1861 pro pražské obchodní grémium asi dle projektu Bernarda Gruebera. Autorem úprav pro potřeby ortopedické kliniky byl ve 20. letech 20. stol. Bohumil Hypšman. Dnes Ústav normální, patologické a klinické fyziologie. Budova památkově chráněna od r. 1958.

Tvrziště vodní tvrze, založené kolem roku 1400, pravděpodobně zbraslavským klášterem. Roku 1454 je již uváděna jako pustá. Zachovalo se nevýrazné tvrziště se zbytky příkopu na jihu a východě.

Zbytek příkopu tvrze na vršku Košík 2 km severovýchodně od Neumětel, která podle legendy patřila vladykovi Horymírovi, hrdinovi jedné z pověstí Aloise Jiráska. Postavena Běškovci z Neumětel v počátku 14. století, zanikla zhruba o sto let později.

Patrová novogotická budova vybudována na Vyšehradě v l. 1877–1878 dle návrhu kanovníka a děkana kapituly Františka Kočího. Stavitelem byl František Novák. Centrální schodiště vyzdobeno kopií středového tympanonu z průčelí baziliky a osvětleno prosklenou střechou. Objekt je úředním sídlem kapituly.

Novogotická stavba z let 1872–1874, postavena podle plánů architekta Josefa Františka Niklase.

Nový hřbitov založen v roce 1903 a používán sporadicky do konce 20. století. Dochováno cca 600 novodobých náhrobků. V novobarokní hrobce u východní zdi hřbitova jsou pohřbeni Porgesové z Porthaimu.