Turistické cíle v okolí obce Mořinka

Patrová novogotická budova vybudována na Vyšehradě v l. 1877–1878 dle návrhu kanovníka a děkana kapituly Františka Kočího. Stavitelem byl František Novák. Centrální schodiště vyzdobeno kopií středového tympanonu z průčelí baziliky a osvětleno prosklenou střechou. Objekt je úředním sídlem kapituly.

Novogotická stavba z let 1872–1874, postavena podle plánů architekta Josefa Františka Niklase.

Nový hřbitov založen v roce 1903 a používán sporadicky do konce 20. století. Dochováno cca 600 novodobých náhrobků. V novobarokní hrobce u východní zdi hřbitova jsou pohřbeni Porgesové z Porthaimu.

Postaven v l. 1728–1737 Kounici na místě tvrze z 15. stol. (autor A. Lurago). V l. 1840–1924 Schwarzenbergové, poté V. Palivec. V r 1948 znárodněn, byla tu rukavičkářská škola, internát pro učně, domov důchodců. Dnes opět v soukromých rukou.

Velmi významná technická památka ze 3. čtvrtiny 19. století vystavěná dle patentu prof. Jiřího Pacolda umožňující pálit i netříděný vápenec. Po letech chátrání během 2. poloviny 20. století od r. 2004 probíhá rekonstrukce a počítá se s instalací výstavky.

Na pozemku kláštera augustiniánů postaven v letech 1715–1725 barokní letohrádek, snad architektem z okruhu Jana Baptisty Alliprandiho. Přestavěn a rozšířen r. 1792 kněžnou Alžbětou z Fürstenbergu. Počátkem 19. stol. továrna na cikorku, později cukrovar. Od poloviny 19. století slouží zdravotnictví.

Parní motorový mlýn čp. 81 byl postaven v roce 1868 (jiné prameny udávají až rok 1907). Mlynářem byl František Janoušek, po roce 1877 Václav Klatovský z Kyšic. Od ukončení provozu slouží objekt jako sklad. Od roku 1996 je budova památkově chráněná.

Klášterní pivovar postaven roku 1764. Roku 1785 byl klášter zrušen a správu pivovaru vykonával náboženský fond. V roce 1825 jej koupil kníže Bedřich Öttingen-Wallerstein. Poslední soukromý majitel, Cyril Bartoň rytíř z Dobenína, koupil pivovar v roce 1910. V roce 1948 byl znárodněn,1950 uzavřen.

Pivovar při mníšecké tvrzi zřízen před r. 1550 za Jana Vratislava z Mitrovic. Rozšířen Engelem z Engelflussu v pol. 17. stol. V r. 1927 výroba ukončena. Dnes kulturně-společenské centrum Káji Maříka.

Gotická Horní či Plzeňská brána na západní straně hlavního náměstí. Jde o hranolovou věž s mansardovou střechou se speciální (někdy nazývanou pavilónovou) nástavbou a věžičkou. Z ochozu výhled na město a okolí, muzejní expozice.

Novoklasicistní monumentální stavba z let 1925–29 podle projektu Antonína Engela. V letech 1956–65 byla přistavena druhá budova podle projektu Antonína Engela a Maxmiliána Koschina ve stejném stylu. Na průčelí sochy Vltavy a jejich přítoků.

Bývalá celnice na Výtoni je jedním z mála autentických objektů Podskalí. Postavena na přelomu 16. a 17. stol. Po polovině 17.stol. upravena a přechází do majetku města Prahy. V současnosti expozice o Podskalí, lodní dopravě a vorařství na Vltavě.