Turistické cíle v okolí obce Mořinka

Skanzen středověkého městečka Řepora je budován od r. 1999 (stále se rozšiřuje) s cílem přiblížit život ve středověku. Otevřen byl r. 2002. Při jeho výstavbě byly použity materiály a postupy běžné v 15. stol. Stojí zde tvrz, obytné a hospodářské stavby, kostelík, je zde i tržnice a další.

Archeologicky neprozkoumané trojúhelníkové hradiště o rozloze 1 ha, považované za slovanské, na ostrohu nad Radotínským potokem.

Pivovar a sladovna postaveny r. 1870, provoz byl ukončen v roce 1883. Zachován technologicky i architektonicky unikátní hvozd a labyrint podzemních chodeb. Objekt není památkově chráněn.

Novobarokní zámek z r. 1841 v současné podobě z let 1927-1930 na místě někdejšího opevněného dvora zbraslavského kláštera. Nyní v soukromém vlastnictví, bez zařízení a nepřístupný. Možnost pronájmu prostor i parku.

Monumentální sousoší z hořického pískovce vytvořené Josefem Václavem Myslbekem pro Palackého most. Sousoší vytesali přímo na mostě bratranci J.a F. Ducháčkovi v l. 1887– 88. Po americkém bombardování v únoru 1945 bylo z mostu sneseno. Na Vyšehrad umístěno r. 1947, na dnešní místo přeneseno r. 1979.

Pražská usedlost Slovanka v Prokopském údolí sestává ze dvou budov, stavitelem byl inženýr a profesor František Antonín Herget. Obytná budova pochází z roku 1726, přestavěna byla v roce 1862. Památkově chráněna od roku 1991.

Usedlost Šmukýřka leží v místech vinice Stárka, ve viničních knihách uváděna r. 1695. Vlastní usedlost je poprvé zmíněna r. 1713. Přestavěna v 18. století, r. 1820 klasicistně upravena. Na počátku 20. stol. zde pobýval M. Aleš. Dnes slouží podnikání.

Sochu Hany Kvapilové vytvořil v letech 1909-1913 z tyrolského bílého mramoru Jan Štursa (1880-1925) na podnět spisovatelky Růženy Svobodové. Byla umístěna na petřínském svahu v Kinského zahradě poblíž budovy Národopisného muzea r. 1914 a do základů pomníku tajně také urna s hereččiným popelem.

Pomník české básnířky, libretistky, spisovatelky a bojovnice za práva žen na vzdělání Elišky Krásnohorské stojí na okraji parku na pražském Karlově náměstí od r. 1931. Dílo z bílého rumunského mramoru vytvořila první česká profesionální sochařka Karla Vobišová-Žáková.

Socha Jana Nepomuckého z hořického pískovce, kterou nechal v letech 1894-95 zhotovit probošt Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla Mikuláš Karlach. Autory plastiky jsou bratranci Josef a František Ducháčkové, podstavec dodala firma Ludvíka Šaldy. Socha byla vysvěcena 16. 5.1895.

Socha byla umístěna nad peřejnatý úsek Vltavy r. 1722. R. 1890 restaurována, r. 1908 nahrazena novou sochou (Č. Vosmík). Po dokončení Slapské přehrady r. 1954 přesunuta na nové místo (původní zaplaveno). R. 2012 společností Willyteam na pův. místo pod vodou spuštěna nová socha sv. Jana (Petr Váňa).

Barokní socha sv. Šebestiána z první pol. 18. století od neznámého autora. Původně stávala u domu U Harantů na Starém Městě pražském, který byl zbořen r. 1884 v souvislosti se stavbou Staroměstské tržnice. Na současné místo ji nechal přenést tehdejší kanovník vyšehradské kapituly Mikuláš Karlach.