Turistické cíle v okolí obce Světlá nad Sázavou

Mohutná čtyřpodlažní barokní sýpka z roku 1726, kterou nechala postavit Eleonora Kristína, říšská hraběnka Metternichová. Za napoleonských válek, v roce 1813, zde byl umístěn lazaret. Ve druhé polovině 20. století patřila sýpka státnímu statku. Na konci 20. století byla opuštěna a chátrala.

Park u zámku ve Světlé n. Sáz. nechal v dnešní podobě zřídit František Josef Salm-Reifferscheidt r. 1871. Park o rozloze 16 ha zahrnuje též dva rybníky a některé romantické stavby, z nichž vyniká Čertův most. V jižním rohu parku je pomník prvním českým skautům, kteří od r. 1912 tábořili pod Lipnicí.

Zámek byl založen Janem Vlasákem Klusákem z Kostelce v l.1700 až 1702. Zámek byl kolem r. 1723 rozšířen o kapli. V r. 1782 zámek vyhořel. Po r. 1918 by zámek využíván Červeným křížem. Dnes je zde Ústav sociální péče pro postižené muže.

Cenný hřbitov s přibližně 1000 náhrobky barokního a klasicistního typu. Založen byl roku 1710, horní část v roce 1719. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1942. Pochováni jsou zde příbuzní Gustava Mahlera a Franze Kafky.

Hřbitov založený v letech 1888–1890, používán do roku 1942. Na jeho ploše se nachází zhruba 200 náhrobků moderního typu. Na hřbitově je též skupina 18 kamenných stél obyvatel tábora pro válečné uprchlíky z východní Evropy z let 1916–1917. Vstup je přes historizující obřadní síň.

Židovský hřbitov ve Světlé byl založen roku 1886 jako náhrada za zaniklý starý hřbitov. Poslední zesnulí zde byli uloženi těsně po II. světové válce. Stojí zde 170 náhrobků s německými, hebrejskými i českými nápisy a náhrobky ze zrušených hřbitovů v okolí. Hřbitovní domek byl zbořen před rokem 1980.

Židovský hřbitov založen v 17. století původně jihozápadně za městem, nyní přímo sousedí s novým městským hřbitovem v Barborce z r. 1974. Zachováno na 200 náhrobků z doby od r. 1679 do 2. světové války. Po r. 1991 včetně márnice Pražskou židovskou obcí opraven, trvale volně přístupný.

Židovský hřbitov v Habrech byl založen snad ve 14. století, ale spolehlivě je doložen až první polovině 17. století. Má zachovalé, postupně opravované náhrobní stély. Márnice a ohradní zeď jsou zatím pobořeny. Hřbitov leží západně od města v polích, na okraji rybníčka.

Hřbitov, který v letech 1917–1918 sloužil jako pohřebiště oběti tyfové epidemie z řad židovských válečných uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Na ploše 25x25 metrů se dochovalo 86 stél s převážně čistě hebrejskými nápisy. Hřbitov je volně přístupný, nevede k němu žádná cesta.

Městská zvonice pod hradem Lipnice stojící na základech obranné věže. Postavena v 18. století v barokním slohu.

Dřevěná vzpěradlová zvonice s hranolovým zvonovým patrem. Postavena v 16. století, zvony z r. 1544 a 1560.

Samostatně stojící vzpěradlová polodřevěná barokní zvonice z konce 17. či z počátku 18. století. Má čtvercový půdorys, přízemí je z lomového kamene, zvonové patro je dřevěné. Zvonice má stanovou střechu krytou šindelem. Dva zvony (z let 1500 a 1655) jsou zavěšeny na vzpěradlové konstrukci.