Turistické cíle v okolí obce Světlá nad Sázavou

Terénní pozůstatky po hradu, který byl pravděpodobně bergfritového typu. Poprvé se připomíná v pol. 14. st. Zanikl za husitských válek kolem r. 1420. R. 1457 se již uvádí jako pustý. Dochovány výrazné nerovnosti po budovách jádra, valy a příkopy.

Původně gotický hrad ze 14. stol. přestavěn renesančně, upraven barokně. Po smrti Jana z Říčan a z Ledče (r. 1488) patřil Mikuláši Trčkovi z Lípy, po něm Burian Trčka a po jeho smrti připadlo Markétě z Říčan. Naposledy obnoven po požáru r. 1879. Hrad postupně prochází rekonstrukcí.

Mladší ze dvou tvrzí ve Lhotici, založ. J. Dobrovítovským v pol.16.stol. V druhé pol.17.stol. patří Želivskému klášteru. V r. 1832 upravena na školu, dnes užívána k bydlení. Dochována bašta ze 16. stol. s nástavbou ze 17. stol. a klíčovými střílnami.

Tvrziště gotické tvrze ze 14. století. Jediný známý držitel je Markvart, sídlící zde kolem roku 1400. Kdy a jak tvrz zanikla, prameny neuvádějí. Dochováno trojúhelníkové jádro, valy a příkopy na ostrohu nad Želivkou.

Tvrziště málo doložené tvrze na ostrůvku uprostřed zaniklého rybníka. V roce 1413 je uváděn Vacek ze Lhoty, jeho predikát je pravděpodobně jedinou zmínkou o zdejším panském sídle. V pramenech po roce 1413 se hovoří výlučně o vsi.

Mohutný hrad založený na poč. 14. stol., prvně písemně zmíněným majitelem Raimund z Lichtenburka, dále např. páni z Lipé. Poté přestavěný pozdně goticky, upravený renesančně i barokně. R.1869 zpustl po požáru. Od roku 1925 postupně rekonstruován.

Malinův dům v Havlíčkově Brodu (dříve nazýván Křenkovský) byl postaven koncem 15.stol. v období pozdní gotiky. V 16. stol. byl renesančně upraven a průčelí domu v barokním stylu pochází z let 1750-1760. Dům má ve vstupní síni - mázhauzu - výjimečnou pozdně gotickou hřebínkovou klenbu.

Raně barokní zámek v místě hospodářského dvora bývalé tvrze (zanikla beze stopy) ze 17. století; upraven v 1. pol. 19. stol. Jednopatrová budova na půdorysu písmene "L". V nádvorním průčelí obnovené patrové, dříve zazděné arkády. Nad hlavním vjezdem do zámku kamenná deska s erbem Vraždů z Kunvaldu.

Opevnění města bylo vybudováno v l. 1310-50. Hradby s 4 baštami a 2 branskými věžemi byly dlouhé 1500 m, silné do 1 m. Před hradbami byl hluboký příkop. R. 1472 bylo opevnění zesíleno parkánovou hradbou s baštami. Švédové město přesto dobyli. Hradby byly později rozebírány na stavební materiál.

Morový barokní sloup, zvaný také mariánský, byl postaven neznámým autorem přibližně v období 1702-1717. Budování sloupů bylo rozšířeným způsobem manifestace křesťanské víry zejména v obd. 17. a 18. stol. Sloupy se stavěly často jako díkuvzdání Panně Marii za ukončení moru či jinou významnou pomoc.

V zatopených žulových lomech u Lipnice nad Sázavou vytesala skupina mladých kameníků v roce 2005 téměř třímetrový reliéf představující obří ucho, později pak ústa a oči – na paměť špiclování za bývalých režimů.

Na místě současné stavby stávala tvrz. Zanikla až v 18. století. Na jejím místě postaven jednoduchý zámeček. Od počátku sloužil hlavně jako ekonomické zázemí statku. Posledním majitelům Dobřenským z Dobřenic znárodněn. Poté sloužil potřebám místního JZD. V současnosti slouží k obytným účelům.