Turistické cíle v okolí obce Dolní Krupá

nebo vyberte

Dolní Krupá

Vysočina,  Havlíčkův Brod  (HB)
Nalezeno celkem 135 záznamů, 9 / 12 stran, vyhledáno za 0.26 sec
 Přibyslavská věž
480.0 m. n.m.
věž, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Přibyslav
Gotická věž, vysoká 50,3 m, je zbytkem původního opevněného kostela, postaveného r. 1497. Kostel byl vypálen v době husitských válek. R. 1753 byl postavený nový barokní kostel sv. Jana Křtitele. Koncem 17. stol. byla věž doplněna bání. Na r. 2011 je naplánovaná velká rekonstrukce věže.
 radnice s kašnou
410.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Světlá nad Sázavou
Původní pozdně barokní radnice z r. 1795 byla nejprve přestavěna r. 1912. Východní věžovité třípodlažní křídlo vzniklo r. 1926, k dosažení symetrie objektu bylo téměř identické křídlo přistavěno r. 2002 i na západní straně. Před západním křídlem se nachází kamenná kašna z r. 1825.
 Ronov
485.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Ronov nad Sázavou
Zřícenina hradu, zal. poč. 14. stol. pány z Lichtemburka. R. 1329 majetkem Smila z Ronova, r. 1381 zal. kaple Nanebevzetí Panny Marie. R. 1424 hrad dobyt a těžce poškozen husity. R. 1444 koupen Hyncem Ptáčkem z Pirkenštejna. R. 1538 pustý.
 Ronov nad Sázavou
zámek, chátrající, nepřístupno, Vysočina, Ronov nad Sázavou
Novobarokní zámek byl postaven v 2. pol. 19. stol. majitelem sousední továrny na škrob Amylon. Patrový obdélný objekt s členitou novobarokní fasádou s rizality a štíty. Po znárodnění sídlo MNV, byla zde prodejna a byty. Po r. 1989 byl vrácen v restituci, v současnosti je neobydlený a chátrající.
 Ronovec
480.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Vysočina, Břevnice
Zřícenina hradu, zal. v 2. pol. 13. stol. Smilem z Lichtemburka. Jeho potomky směněn r. 1345 s Janem Lucemburským za hrad v Poděbradech. R. 1362 koupen Ješkem ze Zlíchova, předkem Andělů z Ronovce. Hrad zpustl v 15. – 16. stol.
 Ronovský most
most, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Ronov nad Sázavou
Renesanční kamenný most byl postaven pravděpodobně v 16. století. Most se třemi oblouky o délce 32 m, který je chráněný jako kulturní památka ČR, na jaře r. 2012 zle poškodily ledové kry. Po stržení nestabilního zdiva byla postavena provizorní lávka pro pěší, rekonstrukce je naplánovaná na r. 2013.
 Rozsochatec
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Rozsochatec
Zámek byl přestavěn ze starší tvrze v letech 1651–1681. Po požáru r. 1873 byl zcela opraven až po r. 1892. Od roku 1952 byl zámek využíván pro domov důchodců a po roce 1989 byl navrácen potomkům původních majitelů.
 Sklo a kámen
410.0 m. n.m.
pomník, památník, zaniklý, nepřístupno, Vysočina, Světlá nad Sázavou
Pomník „Sklo a kámen“ se od r. 1992 nacházel v parčíku na náměstí Trčků z Lípy před radnicí jako symbol sklářské a kamenické historie města Světlá nad Sázavou. Autorem tohoto uměleckého díla byl akademický sochař Roman Podrázský. Pomník byl však v letech 2021-2023 odstraněn.
 Skřivánek
505.0 m. n.m.
zámek, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Skřivánek
Osada z roku 1733 s hospodářským dvorem patřící úsobskému panství. V roce 1810 Ignác Jan Rychlý nechal zbudovat v jihovýchodní části dvora klasicistní zámek, který sloužil především správě majetku. Posledními majiteli byli manželé Václav a Emilie Červených.
 Smilov
zámek, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Smilov
Barokní zámek postavil r. 1701 na místě zaniklé tvrze Augustin A. Schönowetz z Ungarswerthu. Od r. 1725 střídání majitelů, za Viléma Hohenzollerna r. 1925 pozemková reforma - zámek koupil V. Skřivan. Po r. 1948 zámek znárodněn, v majetku JZD (byty), postupně zchátral. Po r. 1989 vrácen v restituci.
 Smrdov
480.0 m. n.m.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Vysočina, Sázavka
Hrad Smrdov stával v dnešní obci Sázavka, v místech zdejšího kostela a přilehlých domů. R. 1307 byl v držení Rajmunda z Lichtenburka, který ho směnil s Vilémovským klášterem. Zánik nejpozději v husitských válkách.
 Soběnov
550.0 m. n.m.
dříve Přechod
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Sobíňov
Dodnes patrné tvrziště v jihovýchodní části obce Sobíňov, kdysi Přechod. První zmínka o vsi r. 1242. V letech 1356-1364 se po ní píše Jan Kokot z Přechodu, majitel nedalekých Běstvin. V r. 1371 dědí Janův syn Ondřej a po něm syn Jan. R.1384 získává Přechod Stašek z Dolan a uvádí se zde pouze dvůr.