Turistické cíle v okolí obce Utín

Synagoga jako součást nového ghetta vystavěna v roce 1684. Jako modlitebna sloužila do roku 1943, poté skladiště. Od konce 60. let 20. století v desolátním stavu. Obnovena po roce 1989, otevřena jako muzeum v roce 2000.

Soška německého rytíře Rolanda von Bremen z doby před rokem 1500. Vlastnictví sošky opravňovalo obec ke konání jednoho trhu ročně navíc. O sošku vedly spory obce Německá Vyskytná, Stonařov a Štoky.

Pozdně barokní trojkřídlý zámek z druhé poloviny 18. století s kaplí Panny Marie, svatého Floriána a Donáta z roku 1758. Empírově upraven po roce 1830. Po roce 1948 léčebna dlouhodobě nemocných, v dnešní době restaurován soukromým majitelem.

V lesích kolem Peperku probíhala intenzivní těžba nerostných surovin, dřeva, kamene i cihlářských jílů od počátků osídlení kraje ve 13. století. Památkou na tuto činnost jsou také dvě vápenky pod Holým kopcem, kde i samotné názvy míst připomínají tuto dobu.

Vodní nádrž Břevnice o rozloze 14 ha byla vybudována mezi lety 1956-1959 na Břevnickém potoce. Hlavním využitím je zásobování užitkovou vodou okolí Chotěboře. Dále slouží k rekreaci, sportovnímu rybolovu, také jako přírodní koupaliště a k ochraně před povodněmi.

Tvrz postavil v l. 1397–1405 Jiřík z Keclova, jinak Horek. Poč. 16. stol. ji zdědil Kryštof Čechočovský z Čechočova, a v 1. pol. 16. stol. ji přestavěl – r. 1555 se zve Nové Horky. R. 1569 byla prodaná již jako pustá Zachariášovi z Hradce. V 2. pol. 17. stol. byl na zbytcích tvrze postaven špýchar.

Unikátně zachovalá židovská čtvrť založená v roce 1680. Tvoří ji 32 obytných domů, obecní neboli rabínský dům a synagoga. Město bylo uzavřeno 2 branami, mělo školu, mikve, vinopalnu a vlastní zdroj vody.

Židovský hřbitov založený počátkem 16. století. Je na něm přibližně 900 barokních, klasicistních i novodobých náhrobků. Torzo márnice slouží jako vstup.

Hřbitov založený v letech 1888–1890, používán do roku 1942. Na jeho ploše se nachází zhruba 200 náhrobků moderního typu. Na hřbitově je též skupina 18 kamenných stél obyvatel tábora pro válečné uprchlíky z východní Evropy z let 1916–1917. Vstup je přes historizující obřadní síň.

Hřbitov téměř čtvercového půdorysu, obehnaný zbytky kamenné hřbitovní zdi. Dochovalo se zde 55 náhrobků z 18. až 20. století. Nejstarší čitelný je z roku 1834, nejmladší z 18. března 1939. Náhrobky mají nápisy hebrejské, německé i české. Torzo obřadní síně stojí v severozápadním rohu hřbitova.

Židovský hřbitov v Chotěboři s vchodem od východní strany je součástí městského hřbitova v Žižkově ulici na jihu města Chotěboř. Byl založen r. 1894 a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Chotěbořská židovská komunita přestala existovat r. 1940. Hřbitov není běžně přístupný.

Hřbitov, který v letech 1917–1918 sloužil jako pohřebiště oběti tyfové epidemie z řad židovských válečných uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Na ploše 25x25 metrů se dochovalo 86 stél s převážně čistě hebrejskými nápisy. Hřbitov je volně přístupný, nevede k němu žádná cesta.