technická památka, chátrající, volně přístupno, Vysočina, Česká Bělá
Letecký trasový maják sloužil ve 30. letech 20. století k navádění letadel při nočních letech z Prahy do Brna a Bratislavy. Zachována je obvodová část strojovny a 16 m vysoká ocelová věž s plošinou na světla.
Malinův dům v Havlíčkově Brodu (dříve nazýván Křenkovský) byl postaven koncem 15.stol. v období pozdní gotiky. V 16. stol. byl renesančně upraven a průčelí domu v barokním stylu pochází z let 1750-1760. Dům má ve vstupní síni - mázhauzu - výjimečnou pozdně gotickou hřebínkovou klenbu.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Chotěboř
Mariánský sloup na náměstí T. G. Masaryka postaven v roce 1890 kamenickým mistrem Slejškou. Vrcholová socha Panny Marie je z hořického pískovce. Sloup s dekorativní hlavicí je ze žuly, stejně jako hranolový podstavec pod ním. Sloup restaurován v roce 1996.
Pivovar vybudovaný v roce 1865 na místě staršího měšťanského pivovaru, zvaného Horní pivovar. Pivo vařil do roku 1950, dnes snaha v rekonstruovaném areálu výrobu obnovit.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Havlíčkův Brod
Opevnění města bylo vybudováno v l. 1310-50. Hradby s 4 baštami a 2 branskými věžemi byly dlouhé 1500 m, silné do 1 m. Před hradbami byl hluboký příkop. R. 1472 bylo opevnění zesíleno parkánovou hradbou s baštami. Švédové město přesto dobyli. Hradby byly později rozebírány na stavební materiál.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Havlíčkův Brod
Morový barokní sloup, zvaný také mariánský, byl postaven neznámým autorem přibližně v období 1702-1717. Budování sloupů bylo rozšířeným způsobem manifestace křesťanské víry zejména v obd. 17. a 18. stol. Sloupy se stavěly často jako díkuvzdání Panně Marii za ukončení moru či jinou významnou pomoc.
Kamenný tříobloukový silniční most, pochází ze 16. století a je nazýván U Lutriána. Je položen na staré zemské stezce spojující Čechy s Moravou a překonává rozvětvená ramena říčky Šlapánky.
Tvrz se připomíná až roku 1526. Vznikla z důvodu ochrany vedle stojícího hamru, takže nebyla klasickým sídlem šlechty. Později byla tvrz využívaná jako usedlost, ale omezený prostor a zhoršená přístupnost vedly k jejímu definitivnímu opuštění.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Nový Studenec
Asi na místě tvrze byl počátkem 17. stol. postaven pozdně renesanční zámek. Dvoukřídlá stavba s cenným portálem. Dostavěné třetí zámecké křídlo později opět zbouráno. V současnosti probíhají restaurační práce.