Turistické cíle v okolí obce Utín

Jednolodní filiální kostel z r. 1799 stojí na místě starší kaple. Přestavbu financoval s přispěním obce místní stavitel Josef Proksch jako poděkování za jmenování dvorním stavitelem ve Vídni. Kostel vystavěl jeho bratr, knížecí stavební mistr ve Štokách. Kostel je památkově chráněný od roku 1958.

Barokní hřbitovní kostel z let 1720–1725. Fresky od Josefa Cereghettiho, dřevořezby a kamenické práce od rodiny Morávků. Na hřbitově pohřbena Anežka Hrůzová.

Původně gotický kostel r. 1734 přestavěn. Jednolodní, obdélníkového půdorysu, s hranolovitou věží. Presbytář uzavřen barokním štítem. Triumfální oblouk lomený, relativně vysoký. K patě triumfálního oblouku přizděna kamenná křtitelnice. Uprostřed střechy oplechovaná věžička čtvercového průřezu.

Raně gotický jednolodní kostel z přelomu 13. a 14. století s hranolovou věží z roku 1833 v průčelí. Třípatrová věž vysoká 33 metrů je završena jehlancovou střechou. V ose lodi pokračuje pravoúhlý presbytář se sanktusníkem a na něj navazuje pravoúhlá márnice. Památkově chráněný od r. 1958.

Kostel z r. 1848 na místě kostela, který r.1808 vyhořel. Centrální osmibokou stavbu ve stylu přechodu od baroka ke klasicismu kryje nízká báň s lucernou. Na hlavním oltáři je socha sv. Floriána z poloviny 18. století, ostatní vybavení je z 19. století. Od května 1958 je kostel kulturní památkou.

Kaple údajně připomínána v 11. stol. R. 1265 románský, r. 1384 již gotický kostel. Původní kostel r. 1893 z velké části zbourán a v l. 1894–95 vystavěn kostel v novogotickém slohu. Některé části zdí zachovány z původního kostela. Zařízení kostela většinou novogotické.

Pův. gotický kostel se prvně zmiňuje r. 1372. R. 1602 přestavěn (pozdní gotika), r. 1754 opravena věž, r. 1761 byl kostel obnoven. R. 1816 vyhořel, opraven r. 1845 a znovu v l. 1913, 1922 a 1970. Z obd. gotiky se zachovala 2 patra věže a část jižní předsíně. R. 1993 byly v kostele objeveny fresky.

Kostel sv. Jakuba Většího (Staršího) ve Velké Losenici je gotického původu s pozdějšími úpravami. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Kostel je v rámci areálu spolu s kostnicí a průchozí zvonicí v obvodní zdi chráněn jako kulturní památka České republiky.

První písemná zpráva o kostelu pochází již z roku 1265. V r. 1350 připomínán jako farní. V roce 1692 přistavěna věž. Jednolodní stavba s kněžištěm o něco užším než kostelní loď. Věž má podsebití. Kostel památkově chráněn od r. 1963.

Barokní kostel z let 1639 -1642 na základech gotického hornického kostela ze 14. století; první zmínka o něm je z roku 1319. Poškodila jej povodeň 1635, požár 1662 a povodeň 1714. V polovině 19. století byl kostel zkrácen při budováním mostu přes řeku Sázavu. Současnou fasádu získal v roce 1890.

Hřbitovní kostel z pol. l4. stol., dochovány dva gotické portály. Zvětšen 1488, vypálen 1647, obnoven 1658. Poslední úprava 1910. Uvnitř fragmenty fresek z 15., 16. a 17. stol. Hřbitov z 15. stol., nachází se zde řada cenných náhrobků.

Kostel sv. Markéty je gotického původu z 1. poloviny 14. století, upravený pozdně goticky. Dochovány nástěnné malby z 15. století. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 také chráněná kulturní památka.