Turistické cíle v okolí obce Snědovice

Skromné pozůstatky skalního hradu založeného pravděpodobně ve 13. století. Roku 1318 zde pobýval Půta z Vidimi. Doba zániku hradu není známa. Do dnes dochována jedna tesaná místnůstka, cisterna a draže po trámech.

Druhý židovský hřbitov v Roudnici vznikl počátkem 17. století při přesunu ghetta do nové polohy. Používal se do roku 1896, po II. světové válce zchátral. V 90. letech 20. století byl obnoven a vybaven novým vstupem v horní části.

Renesanční tvrz postavil v poplužním dvoře pravděpodobně v polovině 16. století Vilém Kurcpach z Milíče a Trachenburku. Po jeho smrti využívána jen k hospodářským účelům. V mladší zástavbě dochována trojdílná dispozice s průjezdem, dnes probíhá rekonstrukce.

Zámek přestavěný z tvrze, doložené k r. 1505 za Viléma z Illburka. Po r. 1575 rozšířena renesančně a po r. 1655 raně barokně na sídlo litoměřických biskupů. Čtyřkřídlá budova chráněná příkopem obsahuje zdivo gotické a renesanční fáze tvrze.

Hartmannové z Klarsteinu okolo r. 1700 začali se stavbou zámku. Dalším stavebníkem byla Rosálie z Klebelsbergu v polovině 18. století. Zámek je podélná patrová budova, pozdně barokních tvarů. Po r. 1945 propadl konfiskaci a nyní je v soukromém vlastnictví.

Sušárna chmele, s dvěma sušícími věžemi, je unikátní technická památka. První písemná zmínka o ní je z roku 1877. Na konci 19. století – v roce 1889 – byla přistavěna severní část.

Synagoga byla postavena 1794, rozšířil a upravil ji stavitel W. Jahn 1851. Fungovala do podzimu 1938, poté využita jako řemeslnická dílna. Po roce 1945 zdevastována, obnova ukončena 2003. Unikátně dochovaná věžová stavba se školní třídou a bytem kantora.

Sýpka z počátku 18. stol. Mohutná čtyřpodlažní zděná stavba obdélného půdorysu. Postavena jako samostatný objekt v areálu hospodářského dvora. Sýpka patří mezi nejstarší objekty v historické zástavbě vsi Brocno. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 2006.

Barokní zámek nechal přestavět z renesanční tvrze František Karel Kressl z Kvaltenberka v r.1710. V r. 1945 se zámek stal majetkem státu, byl přestavěn a až do r. 1991 v něm byla základní škola. Dnes je v soukromém vlastnictví a slouží jako hotel.

Městský hrad vznikl za Škopků z Dubé mezi lety 1404 a 1408. Po pánech z Dubé získal Úštěk r. 1426 husitský hejtman Václav Carda z Petrovic. Hrad upraven jezuity. Kolem pol. 17. stol. barokně přestavěn do dnešní podoby.

Zámek přestavěli v letech 1656–1658 litoměřičtí dominikáni ze starší tvrze, údajně poškozené požárem. Později byl zámek těsně před druhou světovou válkou empírově upraven.

Věžový vodojem je plnostěnný monolitický železobetonový kvádrový dřík. V horní části dříku železobetonová válcová nádrž. Kopule pokryta měděným plechem. Ve válcové části umístěny dvě soustředné válcové nádrže o objemu 120 m³. V interiéru dříku schodiště. Voda čerpána ze studny na břehu Labe.