Turistické cíle v okolí obce Snědovice

nebo vyberte

Snědovice

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 256 záznamů, 15 / 22 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 Opevnění u Švábů
Stará Hora, Vřísek; Šváby
ostatní - brána, opevnění, terénní náznaky, příležitostně, Liberecký kraj, Jestřebí
Opevnění neznámého účelu je na ploše ostrožny, přerušené šíjovým příkopem v nejužším místě, které následují dva mohutné valy. Vybudováno bylo asi ve 13. –14. stol. (z tohoto období pocházejí místní archeologické nálezy). Patrně se nejedná o opevnění blízkého zámečku (nelogický směr jednoho valu).
 Opevnění u Švábů
Žižkova Hora; Šváby
ostatní - brána, opevnění, terénní náznaky, příležitostně, Liberecký kraj, Jestřebí
Opevnění (valy) chrání z několika stran areál renesančního loveckého zámku Vítkovec (od konce 16. stol. zvaný Žižkova hora, Žižkenberg). Podle výsledků archeologického výzkumu byly mohutné valy vybudovány v 16. stol. stejně jako zámek. Sloužily patrně jako ochranné hrazení sídla.
 Panna
594.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Řepčice
Téměř zcela zaniklý hrad, postavený r. 1421 katolíkem Zikmundem z Vartenberka jako opozice proti husitskému hradu Kalich. V r. 1423 dobyt husity a po nich r. 1437 krajskou hotovostí.
 panský dům
189.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Roudnice nad Labem
Areál pozdně barokního domu zřejmě z 2. pol. 18. stol. Příklad bohaté měšťanské usedlosti blížící se drobnému zámku venkovského typu nižší šlechty. Z původní panské usedlosti se zachoval jen zděný omítnutý dům. Dům památkově chráněn od r. 1984.
 Pikartská věž
věž, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Úštěk
Pikartská věž tvořila součást opevnění hradu, vloženého do jižní části města počátkem 15. století. Věž vznikla při přestavbě za Václava Cardy po roce 1426. Po rozparcelování hradního areálu využívána jako obytný objekt. Koncem 20. století opravena.
 pivovar
166.0 m. n.m.
technická památka, zřícenina, nepřístupno, Ústecký kraj, Roudnice nad Labem
Nejstarší části pivovaru v Roudnici pocházejí ze 70. let 17. století. Velkými přestavbami prošel ve II. polovině 19. století, výroba zastavena 1975, poté sklady. Od března 2010 zřejmě postupně demolován.
 Ploskovice
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Ploskovice
Zámek nechala roku 1720 postavit Anna Marie Toskánská. Stavitelem byl Kilián Ignatz Dietzenhofer. Zámek prošel úpravami a dnešní podoba je z 2. pol. 19. století.
 Pokličky
příroda, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj
Pískovcové útvary hřibovitého tvaru zvané Pokličky vznikají selektivním zvětráváním různě odolných pískovců a slepenců. Najdeme je v CHKO Kokořínsko nad Kokořínským dolem při vyústění rokle Močidla a nad Vojtěšským dolem.
 pomník 1. fotbalového zápasu v Čechách
152.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Roudnice nad Labem
V r. 1997 odhalen pomník na místě, kde se hrál 29. září 1887 první fotbalový zápas v Čechách. Podle jiných pramenů se hrál až r. 1892. Zásluhu na tom prvním utkání měl prý učitel tělocviku z místního gymnázia. Pomník není běžně přístupný, povodí Labe zakázalo vstupu na ostrov.
 pomník Dr. Miroslava Tyrše
197.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Roudnice nad Labem
Kámen s reliéfem Miroslava Tyrše odhalen 6. října 1935. Projekt roudnický sochař Jan Brabec, realizaci provedl kameník František Krajc. Za nacistické okupace uschován. V r. 2011 zachráněn před odcizením a umístěn v kině Sokol. Kopie do pomníku zasazena u při příležitosti 150. výročí založení Sokola.
 pomník Josefa Hory
180.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Roudnice nad Labem
Josef Hora se narodil se v Dobříni, vystudoval práva. Vstoupil do redakce Práva lidu, pak do Rudého práva. Po rozchodu s komunisty přešel k publicistice. Zemřel krátce po osvobození, pohřben na vyšehradském Slavíně. Jmenován prvním národním umělcem. Je nositelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka.
 pramen rudné vody
voda - studánka, pramen, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Roudnice nad Labem
Vývěr železitého pramene, který dal jméno pozdějšímu městu Roudnice, z barokní ohradní zdi zahrady někdejšího augustiniánského proboštství.