Turistické cíle v okolí obce Snědovice

Sousoší Nejsvětější Trojice postaveno r. 1726. Mnohokrát opravováno. Na sloupu umístěni sv. Jan Nepomucký, Antonín Paduánský, Ivan, Josef, archanděl Rafael a Juda Tadeáš. Pod vrcholem Panna Marie Nanebevzatá, na vrcholu Božská Trojice.

Trojúhelníková plošina na kopci Sovice byla osídlena od neolitu přes dobu halštatské až do středověku. Na vrcholu jsou dodnes patrné zbytku nízkého valu s příkopem, které ovšem nesloužily k obraně. Zájmu archeologů se těší teprve od první poloviny 20. století.

Zaniklé hradiště na kopci Hradec nedaleko Levína nebylo dosud podrobněji prozkoumáno přestože jej popsali již zakladatelé české archeologie J. E. Vocel a K. Hraše. Do současnosti se zachovaly mohutné zbytky valu kryjící západní a severní stranu opevněné lokality.

Zřícenina gotického hradu. Založen začátkem 15. stol. Od r. 1465 v držení Zikmunda z Vartemberka. Na přelomu 15.–16. stol. hrad získali Berkové z Dubé. Po vybudování zámku Nový Berštejn (1558–1567) rychle zpustl. Přístupný po dohodě se soukromým majitelem.

Obec s dlouhou chmelařskou historií, první písemná zmínka z 11. století, od roku 1995 vesnická památková zóna. Dochován cenný soubor zděné a roubené architektury z 18. a 19. století, mnoho budov je však ve špatném stavu či necitlivě upraveno.

Skromné pozůstatky skalního hradu založeného pravděpodobně ve 13. století. Roku 1318 zde pobýval Půta z Vidimi. Doba zániku hradu není známa. Do dnes dochována jedna tesaná místnůstka, cisterna a draže po trámech.

Druhý židovský hřbitov v Roudnici vznikl počátkem 17. století při přesunu ghetta do nové polohy. Používal se do roku 1896, po II. světové válce zchátral. V 90. letech 20. století byl obnoven a vybaven novým vstupem v horní části.

Renesanční tvrz postavil v poplužním dvoře pravděpodobně v polovině 16. století Vilém Kurcpach z Milíče a Trachenburku. Po jeho smrti využívána jen k hospodářským účelům. V mladší zástavbě dochována trojdílná dispozice s průjezdem, dnes probíhá rekonstrukce.

Zámek přestavěný z tvrze, doložené k r. 1505 za Viléma z Illburka. Po r. 1575 rozšířena renesančně a po r. 1655 raně barokně na sídlo litoměřických biskupů. Čtyřkřídlá budova chráněná příkopem obsahuje zdivo gotické a renesanční fáze tvrze.

Hartmannové z Klarsteinu okolo r. 1700 začali se stavbou zámku. Dalším stavebníkem byla Rosálie z Klebelsbergu v polovině 18. století. Zámek je podélná patrová budova, pozdně barokních tvarů. Po r. 1945 propadl konfiskaci a nyní je v soukromém vlastnictví.

Sušárna chmele, s dvěma sušícími věžemi, je unikátní technická památka. První písemná zmínka o ní je z roku 1877. Na konci 19. století – v roce 1889 – byla přistavěna severní část.

Synagoga byla postavena 1794, rozšířil a upravil ji stavitel W. Jahn 1851. Fungovala do podzimu 1938, poté využita jako řemeslnická dílna. Po roce 1945 zdevastována, obnova ukončena 2003. Unikátně dochovaná věžová stavba se školní třídou a bytem kantora.