Turistické cíle v okolí obce Raspenava

Nejmenší a nejméně známá z jizerskohorských přehrad leží na Albrechtickém potoce v západním podhůří. Pochází z let 1904-1906 stejně jako přehrada Fojtka v sousedním Mníšku. První na našem území s hrází vyzděnou z lomového kamene, projekt prof. Ing. Otto Intze z univerzity v Cáchách.

Vodní nádrž Souš vybudována v letech 1911-1915, opravována v letech 1924-1927. V letech 1971-1974 upravena na vodárenskou nádrž pro zásobování Tanvaldska a části Jablonecka pitnou vodou, v důsledku toho přístupna veřejnosti jen hráz.

Vodnatý vodopád na říčce Bílá Smědá se nachází v Jizerských horách severně od Štolpišské silnice nedaleko od horské chaty na Smědavě dostupné motorovými vozidly z Bílého Potoka. Přímo k vodopádu nevede značená cesta.

Až 7 m metrů vysoký vodopád na Černém potoce přepadávající přes velký balvan do nehluboké tůně. Jedná se o nejvyšší vodopád v Jizerských horách. Nyní je součástí národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny (památka UNESCO).

Hájený potok pramení pod vrcholem nejvyšší hory Jizerských hor na české straně, na Smrku. Na středním toku se prodírá strmou skalní soutěskou a vytváří řadu kaskád a menších vodopádů, přičemž tvoří hranici rezervace Jizerskohorské bučiny, od r. 2021 zapsané v seznamu světového dědictví UNESCO.

Vodopády Bílé Desné se nacházejí asi jen 300 metrů nad poslední budovou města Desná, avšak již na katastru Mariánské Hory. Vynikají v celostátním měřítku vysokým průtokem vody.

Soustava vodopádů na říčce Černé Desné v Jizerských horách v úseku pod vodní nádrží Souš v nadmořské výšce 585-685 metrů. Kaskádovitý tok je doprovázen souběžnou, červeně značenou turistickou cestou.

Vodopád na Jedlové padá přes žulovou desku z výšky pěti metrů na žulové kameny a do menší tůně. Díky svislému profilu skalního podkladu vytváří vodopád parabolu. Průtok kolísá v závislosti na roční době a nejpůsobivěji vypadají na jaře. Kolem vodopádů byla vyznačena 2 km dlouhá naučná stezka.

Méně známé jizerskohorské vodopády na Jelením potoce ve stráni nad Josefovým Dolem. Leží mimo značené turistické stezky.

Zřícenina větrného mlýna na vrchu Vysoký, který byl od roku 1866 používán jako obydlí. Roku 1868 byl bouří těžce poškozen a od roku 1880 se připomíná jako ruina. Po roce 1897 byl mlýn přestavěn na rozhlednu s restaurací v přízemí. Nyní již ve zříceninách, trvale uzavřeno.

Na místě gotického hradu ze 14. století (zničen r. 1431) postavena 1875–78 novogot. romantická zřícenina, použité starší gotické a renesanční ozdobné prvky. Soukromé muzeum (do r. 1919), později ubytovna (1924), po 1945 opuštěno. Vyhlídka na věži.

nikátně zachovaný soubor staveb vzniklých v 17.–19. století pro potřeby správy a hospodářského provozu frýdlantského zámku v jeho širším okolí. Do poloviny 20. století měly vlastní řadu popisných čísel, odlišenou od ostatního města písmeny ZO (původně SB). Dnes většinou soukromé.