Turistické cíle v okolí obce Dolní Řasnice

Novobarokně-secesní kostel postavený 1906–07 na místě starší svatyně. Z ní se zachovala věž u jižního průčelí. Při novostavbě (projekt G. Sachers, A. Kropf) byla obrácena orientace stavby tak, aby hlavní průčelí mířilo k hlavní silnici (k východu). V sousedství fara a rozsáhlý funkční hřbitov.

Původně renesanční kostel na stráni nad horní částí Vítkova nahradil dřevěného předchůdce. Barokně upravován (věž, okna, závěr). Po roce 1945 zchátral, v posledních letech první záchranné kroky z iniciativy místního občanského sdružení.

Raně barokní kostel, vzniklý roku 1670 zřejmě přestavbou starší kaple nejasného zasvěcení a původu. Dnešní trojlaločný závěr pochází z roku 1717. Obklopen hřbitovem s několika pozoruhodnými náhrobky a kaplí vetknutou do jižní části jeho ohradní zdi.

Kostel z let 1888–90 od stavitele J. Neussera nahradil starší barokní kapli. Jednolodní stavba ve střídmém novoklasicistním slohu s hranolovou věží v ose hlavního průčelí stojí jižně od středu protáhlé podhorské obce, jemuž dominuje vysoká kostelní věž s jehlancovou střechou. Nedávno opraven.

Původně gotický kostel se poprvé písemně připomíná až v polovině 15. století, je ale zřejmě současný s obdobnými stavbami v dnešním výběžku (2. polovina 13. století). Na přelomu 15. a 16. století získal věž, barokně upraven v 18. století, 1862 byla havarovaná klenba lodi nahrazena rákosovým stropem.

Kostel na samém pomezí Frýdlantska a dnes polské části Horní Lužice je v mezích výběžku zcela atypický z hlediska církevní příslušnosti (již ve 14. století pražská arcidiecéze, od 16. století do roku 1945 protestantský) i stavebního uspořádání (velký pravoúhlý presbytář, velká klasicistní loď).

Pozdně barokní kostel z let 1783–85 (projekt J. J. Kunze) na výšině nad centrem Andělky vedle hřbitova. Půdorys lodi a presbytáře nevylučuje využití starších konstrukcí, vzhledem k dobrému stavu vnějších i vnitřních omítek nebylo možno provést patřičný průzkum.

Původ kostela v Dětřichově je nejasný, první jistá písemná zpráva pochází až z roku 1617. Půdorys západní části lodi a zazděná okna umožňují pravděpodobné datování jeho stavby do přelomu 14. a 15. století. Věž je snad renesanční, barokní přestavba 1720 (presbytář a sakristie).

Kostel v Krásném Lese je jedním z příkladů raně gotické sakrální architektury na Frýdlantsku. Z původní stavby je dochována téměř čtvercová loď, ke které se na východě připojuje lichoběžníkový presbytář s nízkou sakristií. Současný vnější vzhled a věž kostela jsou výsledkem přestaveb v 18. století.

Zřícenina kostela z poloviny 13. století. Zbořen husitskými vojáky při návratu od Baltského moře pod vedením Jana Čapka ze Sán. Zachován zbytek presbytáře.

Novogotický katolický kostel z konce 19. století, postavený na západním čele Michalského kopce, na němž od konce 12. století stával hrad Syden s kostelem Archanděla Michaela, opěrný bod christianizace zdejšího území, tehdy obydleného slovanským obyvatelstvem.

Z původního středověkého venkovského kostela místně obvyklého typu se dochovaly spodní partie zdí presbytáře, východní části lodi a sakristie. Roku 1737 byl nákladem hraběte Filipa Josefa von Gallas prodloužen k západu, zvýšen a opatřen novou věží. Po roce 1945 zchátral.