sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Horní Kozolupy
Kostel sv. Petra a Pavla zmiňován ve 14. století. V 16. až 17. století byl farním kostelem na cebivského panství. V roce 1947 vyhořel a v roce 1950 byly zbytky kostelních zdí zcela zbořeny.
Barokní kostel sv. Petra a Pavla postavil v letech 1768-1769 plzeňský stavitel Eugen Candell (Kondel). Opravy kostela byly prováděny r. 1896, poté v letech 1901-1905 a dále v letech 1984 a 2007. Nyní kostel filiální ve farnosti Dolní Bělá s nedělními bohoslužbami jednou měsíčně.
Původně románský kostel s věží, postavený Ctiborem ze Svojšína. Dostavěn byl v r. 1158, v 17. stol.barokně přestavěn. R. 1713 vypukl požár, zničeny interiéry. V r. 1750 postavena chodba propojující kostel ze zámkem. V r. 1912 proběhla renovace interiérů. V l. 2004-2009 proběhla rekonstrukce kostela.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Stříbro
Brána je součástí hradebního systému nového města, dal ji postavit mlynář Koubek na své náklady v r. 1574. Branka současně sloužila i k bydlení. Po r. 1989 opravována jeskyňáři jako klubovna. Z opevnění města se kromě brány zachovaly jen zbytky hradeb.
Barokní zámeček uvnitř poplužního dvora tepelských premonstrátů postaven v 2. polovině 17. stol. jako dílo Kr. Dienzenhofera, hosp. budovy pocházejí z 18. stol. Letní sídlo opatů po r. 1945 znárodněno, sídlo šlechtitelské stanice a statek. Nyní prázdný, devastovaný, bez využití a na prodej.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Černošín
Tvrziště na ostrůvku u břehu Dolního Lhoteckého rybníka. Nedochovala žádná písemná zmínka o tvrzi, která asi nestála dlouho. Povrchové nálezy datují živé období do 14.století. Zaniklá ves, jejímž centrem tvrz byla, je zmíněna až v roce 1544.
zámek - původní tvrz, zřícenina, nepřístupno, Plzeňský kraj, Líšťany
Raně barokní zámek z 2. pol. 17. stol. na místě gotické tvrze ze 13. století, v 16. stol. renesančně přestavěné. V 1. polovině 18. století přestavěn vrcholně barokně, koncem století klasicistně. Po roce 1945 sloužil jako byty a sklad, koncem 70. let byl opuštěn a postupně se proměnil ve zříceninu.
Zachovalá pevnůstka LO vzor 37 v bezprostředním okolí Stříbra byla součástí tzv. Plzeňské čáry. Okolo řopíku vede naučná stezka Středověké hornictví na stříbrsku.