Turistické cíle v okolí obce Lestkov

Původní hospodářský dvůr tepelského kláštera byl zdevastován po roce 1945. V letech 2000–2004 byl přestavěn podle projektu Johna Powsona na klášter trapistů, přísné varianty cisterciáckého řádu.

Ve vsi Kořen stojí dva zámečky. Starší z 18. stol. a nový pocházející z roku 1886, který si nechali vystavět tehdejší kořenští majitelé Hustolesovi.

Starší ze dvou zámečků v malé vsi. Jeho zdivo pochází z 18. století. Zámeček postupně chátral a byl určen k demolici. Nakonec byl alespoň provizorně zastřešen.

Původní gotické trojlodí. Hlavní pozdně románský portál je z poloviny 13. století, v polovině 14. století byl zaklenut. V 60. a 80. letech 18. století barokně přestavěn. V kostele náhrobník Markéty ze Žeberka, sestry krále Jiřího z Poděbrad.

Děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie v Mar. Lázních postaven na místě starší kaple v novobyzantském slohu v polovině 19. stol. z iniciativy opata tepelského kláštera. Vysvěcen r. 1850. Má neobvyklý osmiúhelníkový půdorys. Od r. 1958 stavba kulturní památkou ČR.

V letech 1573–1574 byl postaven dnešní kostel, stavbě byl použit pískovec ze zbořeného románského kostela. Kostel byl již jednou uzavřen na konci 18. stol., v první polovině 19. století byl znovu opraven a ve 21. stol. opět chátrá.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kšici prvně zmiňován r. 1384, původní stavba zanikla v novějších přestavbách a dnešní barokní podoba pochází z r. 1716. Po 2. světové válce kostel zchátral, zařízení bylo poničeno a rozkradeno. O záchranu kostela se snaží spolek nadšenců Markyta.

Kostel Narození Panny Marie poprvé připomínám r. 1377. V l. 1699–1701 barokně přestavěn hraběnkou Zuzanou z Vrbty. Polygonální věž přistavěná po r.1838. V r.1996 snesena báň, od r. 2007 rekonstrukce.

Původně opevněný johanitský kostel vyhořel roku 1694. V letech 1695–8 postavena snad dle plánů Kryštofa Dienzenhofera oválná centrála s vysokou západní věží (stavitel W. Braunbock). Oprava v 90. letech 20. století.

Kostel Panny Marie Lurdské v Konstantinových Lázních vznikl jako novorománská kaple v letech 1899-1900. Po celkové opravě byla r. 2000 tehdejším plzeňským biskupem povýšena na farní kostel, pravidelné bohoslužby se v něm však nekonají.

Původní kaple sv. Anny přestavěna v letech 1765 - 1772 stavitelem Janem Michaelem Beerem na barokní kostel sv. Anny. Dnes jednolodní budova se zaoblenými rohy s polokruhovým presbytářem a hranolovou věží s bání.

Kostel sv. Barbory pochází z poloviny 14. století. První zmínka o šipínské plebánii je z roku 1352. Přestavěn byl až v 2. pol. 18. stol., kdy se Šipín stal vyhledávaným poutním místem. V letech 1991–95 proběhla celková rekonstrukce kostela.