Turistické cíle v okolí obce Lestkov

Pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. století od neznámého, snad místního kameníka. Světec má obvyklou podobu a atributy, stojí na hranolovém podstavci. Na přední straně je v oválném zrcadle nečitelný německý nápis. Socha je památkově chráněná od r. 1958.

Vrcholně barokní socha sv. Norberta, zakladatele premonstrátského řádu, z r. 1704. Autorství je připisováno J. K. Süssnerovi či J. Wirknerovi z Ostrova nad Ohří. Socha prošla necitlivým restaurátorským zásahem, při kterém zanikly některé barokní detaily. Znovu restaurována r. 1975.

Terénní zbytky zaniklého hradu. První zmínka r. 1379, další zpráva až r. 1461 Jana ze Šontálu, záhy na to hrad zpustl a v roce 1544 se hovoří pouze o pusté vsi Šontálu.

Osmiboká špitální kaple v Teplé postavená 1692–99 podle projektu Kryštofa Dienzenhofera na místě kostela z roku 1548. Opravy 1929 a v 90. letech 20. století. Přiléhá k bývalému špitálu.

Původně renesanční budova tepelské školy založená 1572 opatem Janem Mauskönigem, upravená roku 1819. Po roce 1945 sídlo městské správy.

Štola Sv. Anna se nachází těsně u řeky Mže a je 2. zastavením naučné stezky „Středověké hornictví na stříbrsku“. Je to jedna z mála štol v okolí, která se dochovala v původní podobě. Délka chodby je asi 42 m, výška 1 m a šířka 0,5 m.

Další štola Centrálního stříbrského revíru se nachází těsně při pravém břehu řeky Mže. Má přímo raženou chodbu v délce asi 32 m. Výška chodby je 1,5 až 1,8 m, ale pozor šířka je okolo 0,5 m. Vstup do štoly je otevřený.

Štola, česky nazývaná Boží vůle, patří k nejdelším ve středověkém hornictví, její délka je 175 m. Leží při naučné stezce Středověké hornictví na stříbrsku.

Městská památková zóna zahrnuje někdejší středověké město Stříbro. Kromě významných solitérů (farní kostel, radnice, bývalý klášter minoritů) chrání i měšťanské domy s gotickými jádry a renesančními či barokními prvky fasád i celkový charakter města.

Zaniklá tvrz z poloviny 14. století postavená zřejmě Janem ze Sulislavi. Postupně přestavěna pro hospodářské účely. V roce 1990 došlo k jejímu částečnému zřícení a následnému odstranění. Dnes po ní nejsou žádné stopy.

Hrad Krasíkov založen kolem 13. stol. Prvním držitelem Jiří ze Skviřína, purkrabí z Přimdy. R. 1644 hrad zcela vyhořel a r. 1647 byl obsazen švédským generálem Wrangelem. Po vymření rodu Švamberků přešel jako dědictví na Kryštofa z Heissensteinu.

Hrad byl poprvé zmíněn r. 1360. Majitelem byl Sulek z Erpužic a jeho potomci. Dochováno je minimum zpráv. R. 1520 je uveden jako pustý. Jádro bylo odděleno od planiny příkopem s valem. Zbyly pouze vypálené podlahy z předhradí a nepatrné zbytky zdí.