Turistické cíle v okolí obce Krásné Údolí

nebo vyberte

Krásné Údolí

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC)
Nalezeno celkem 107 záznamů, 5 / 9 stran, vyhledáno za 0.2 sec
 kostel sv. Petra a Pavla
403.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Svojšín
Původně románský kostel s věží, postavený Ctiborem ze Svojšína. Dostavěn byl v r. 1158, v 17. stol.barokně přestavěn. R. 1713 vypukl požár, zničeny interiéry. V r. 1750 postavena chodba propojující kostel ze zámkem. V r. 1912 proběhla renovace interiérů. V l. 2004-2009 proběhla rekonstrukce kostela.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Horní Kozolupy
Kostel sv. Petra a Pavla zmiňován ve 14. století. V 16. až 17. století byl farním kostelem na cebivského panství. V roce 1947 vyhořel a v roce 1950 byly zbytky kostelních zdí zcela zbořeny.
 kostel sv. Václava
450.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Stráž
Původně románská stavba z přelomu 12. a 13. století (zachován zazděný jižní portál). Goticky upraven ve 2. polovině 14. století. V renesanci byla r. 1609 přistavěna věž, barokně upraven byl v letech 1720-1722 a dále ve 40. letech 18. století. Opravován po požáru v r. 1876 a dále v letech 1967-1974.
 kostel sv. Vavřince
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Slavice
Barokní kostel z let 1765–1767, přestavěný z kaple uváděné po roce 1757. Hranolová věž přistavěna v 19. století.
 kostel Všech svatých
636.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Boněnov
Kostel Všech svatých v Boněnově je novorenesanční stavba z let 1877-1878, která nebyla od r. 1986 využívána a r. 1990 se částečně zřítila. Před demolicí ji zachránil Občanský spolek pro obnovu tepelského regionu, který od r. 2009 úspěšně zajišťuje její postupnou obnovu.
 kostel Všech svatých
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Stříbro
Kostel, který je dominantou města, byl postaven v pozdně gotickém slohu roku 1565. V letech 1754–1757 barokně přestavěn.
 Koubkova brána
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Stříbro
Brána je součástí hradebního systému nového města, dal ji postavit mlynář Koubek na své náklady v r. 1574. Branka současně sloužila i k bydlení. Po r. 1989 opravována jeskyňáři jako klubovna. Z opevnění města se kromě brány zachovaly jen zbytky hradeb.
 Krukanice
460.0 m. n.m.
zámek, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Krukanice
Barokní zámeček uvnitř poplužního dvora tepelských premonstrátů postaven v 2. polovině 17. stol. jako dílo Kr. Dienzenhofera, hosp. budovy pocházejí z 18. stol. Letní sídlo opatů po r. 1945 znárodněno, sídlo šlechtitelské stanice a statek. Nyní prázdný, devastovaný, bez využití a na prodej.
 Lazurová hora
630.0 m. n.m.
Michalšperk, Lazurový vrch, Výškov
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Výškov
Zříceniny hradu či tvrze, vzniklého patrně v pol. 16. stol., snad na ochranu šlikovských stříbrných dolů. S úpadkem dolování po třicetileté válce zanikl. R. 1794 první zmínka zříceniny staré tvrze v pramenech, starší středověký původ nelze vyloučit.
 Lhota
520.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Lhota
Tvrziště na ostrůvku u břehu Dolního Lhoteckého rybníka. Nedochovala žádná písemná zmínka o tvrzi, která asi nestála dlouho. Povrchové nálezy datují živé období do 14.století. Zaniklá ves, jejímž centrem tvrz byla, je zmíněna až v roce 1544.
 Lhotka
492.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Lhotka
Barokní zámeček v přelomu 17. a 18. stol, sna v místě staršího sídla. První zprávy z r. 1374 (majitelem Racek). R. 1823 Lhotka koupena knížetem Alfredem Windischgrätzem a přiřazena k tachovskému panství. V areálu impozantní špýchar a socha sv. Jana Nepomuckého. Dnes je budova značně zchátralá.
 LO vz. 37 E-22/54/A-180 Stříbro
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Stříbro
Zachovalá pevnůstka LO vzor 37 v bezprostředním okolí Stříbra byla součástí tzv. Plzeňské čáry. Okolo řopíku vede naučná stezka Středověké hornictví na stříbrsku.