Turistické cíle v okolí obce Hlohovice

Založen před r. 1361 Oldřichem Tistou z Hedčan. Od konce 14. st. patří Kolovratům. R. 1430 oblehli hrad husité. Hrad rychle chátral, již r. 1590 se uvádí jako pustý. Jeho funkci jako střediska panství převzal Liblín.

Rozhledna Na Vrchách je atypická dřevěná stavba nevšedního tvaru a její dřevěná konstrukce je navíc také dřevem opláštěna, protože slouží ještě pro umístění datového převaděče kamerových systémů. Její plošina dostupná po 60 schodech umožňuje výhled z výše 12 m a je v průběhu sezóny přístupná zdarma.

Na barokní zámek přestavěl na konci 17. stol. starší tvrz Přibyslav Malovec z Chýnova. Později byla přistavěna třípodlažní věž. Před r. 1945 patřil Colloredo-Mansfeldům. Později sloužil jako byty a dnes je v soukromém vlastnictví.

Ostrovecký roubený Zímův mlýn na Zbirožském potoce, zvaný „klepáč“, byl postaven v 2. polovině 18. století. Celodřevěný vodní mlýn se šindelovou střechou je unikátní technickou památkou.

Památník v Olešné připomíná Strousbergovu železnici, která nese jméno pruského podnikatele Bethela Henryho von Strousberga (1823–1884). Trať budovaná v letech 1872-1875 nebyla pro krach podnikatele nikdy dokončena. Dodnes jsou však patrné její pozůstatky v terénu mezi obcí Dobřív a městem Zbiroh.

Barokní patrový zámek, poprvé zmiňovaný v r. 1615. V l. 1622–1623 koupil panství Vilém Vřesovec z Vřesovic. V r. 1667 získal Podmokly Morávek z Malesic. Podle přání hraběnky Marie Františky bylo panství Podmokly postoupeno v r. 1676 klášteru v Teplé.

Prostý pomník při silnici II/233 východně od Chomle připomíná hornickou tragédii z 24.4.1937, kdy se při průvalu vody nezakreslenou chodbou ze sousedního uzavřeného a zatopeného dolu David utopilo 14 horníků pracujících na dole Ferdinand. Pomník byl postaven r. 1962.

Zchátralý barokní zámek. Za hraběte Martina Allemana z počátku 18. stol. je první zpráva o zámku, svobodný pán ze Stillfriedu na Terešově v letech 1815–1832 patrový zámek snížil a přestavěl do dnešní podoby. Dnešní fasáda z nedávné doby.

Přírodní památka Kařezské rybníky byla vyhlášena r. 1992 na rozloze 66,5 ha. Předmětem ochrany je soustava čtyř rybníků s mokřadním pobřežním porostem jako významných hnízdišť a tahových stanovišť vodních ptáků.

Významná dominanta severního Plzeňska je areál bývalého poutního místa. Kostel Zvěstování Panny Marie, probožství a ambity byly postaveny pro plasský klášter na přání opata Evžena Tyttla podle projektu Jana Blažeje Santiniho v letech 1711 - 1768.

Pozůstatky obranného hradiště bez trvalého osídlení pravděpodobně z halštatské doby (800-400 př. n. l. - název podle obce a archeologického naleziště Hallstatt v rakouské Solné komoře) s náznaky rozsáhlých valů. Místo bylo obýváno v pravěku, raném a vrcholném středověku.

Téměř zaniklý hrad, dle archeologických nálezů (Václav Krolmus) spadá jeho existence do 14. stol. V pramenech připomínán již jako pustý hrad; v urbáři r. 1652. Malý hrad patrně nebyl rezidenčním sídlem, ale sloužil jako mocenský opěrný bod.