Turistické cíle v okolí obce Mýto

Dům čp. 64/III byl postaven při šťáhlavské silnici před rokem 1869 jako pozdně klasicistní stavba. V letech 1869–1904 tu byla správa mirošovských černouhelných dolů. Roku 1909 byla přestavěna podle projektu Bohuslava Ryšavého do podoby zámečku v neorenesančním stylu. Dnes úřadovna Policie ČR.

Hrad založil pravděpodobně Heřman z Homberka z rozrodu Buziců, připomínaný v r. 1284. V zimě 1406/07 byl hrad dobyt královským vojskem jako potrestání za loupeže. V 70. letech 15. stol. je hrad popisován již jako pustý.

Raně barokní nový zámek v Hořovicích vybudoval zřejmě Ignác Bořita z Martinic jako náhradu starého zámku v r. 1652. V 18. a 19. st. klasicistně rozšiřován. Pilíře plotu dělící čestný dvůr od parku a Sluneční bránu zdobí sochy z dílny Matyáše Brauna.

Původně gotická tvrz ze 13. st., královský hrad. Majitelem pánové ze Žerotína a 14. st. král Václav IV. 15. st. tvrz přestavěna na zámek. Od r. 1525 majitelé páni z Říčan. Poslední majitel Jindřich hrabě Schaumburg v r. 1929 prodal zámek státu.

Zaniklý a patrně nedostavěný hrad na Babské skále nad obcí Pajzov. Znatelný nedokončený příkop, v zadní části jádra stopy po úpravách skalního povrchu. Bez písemných zmínek.

Měšťanský barokní právovárečný dům z roku 1730, zvaný nejdříve Jakšovský, později Falkův dům. Později v něm sídlila hospodářská správa Šternberského panství. Roku 1849 postihl dům požár. V 80. letech 20. století zde byly instalovány sbírky muzea, které zde, spolu s informačním centrem, sídlí dodnes.

Tvrziště z druhé poloviny 13. století nedaleko Rokycan. Půl kilometru na sever od tvrze jsou patrné stopy po zaniklé vesnici. V roce 1601 jsou tvrz i vesnice uváděny jako pusté.

Zřícenina letohrádku založeného po roce 1750 Janem Šternberkem. Původně to byla přízemní budova obdélníkového tvaru. Od roku 1839 byl letohrádek už jen ruinou a dodnes se dochovaly pouze dvě obvodové zdi.

Původní barokní kaple neznámého zasvěcení z 18. století stávala před Rokycanovým domem. Od r. 1964 byla památkově chráněna. Přesto byla v říjnu 1986 zbourána. V roce1992 byla postavena její zjednodušená replika. V interiéru je instalován původní litinový krucifix, který se dochoval ze staré kaple.

Novorománská kaplička ve tvaru rotundy byla na vrchu tehdy zvaném Voldušský postavena r. 1857. Končila u ní křížová cesta, vycházející od zaniklé kapličky Panny Marie Bolestné. Opravou prošla kaple po r. 1989 a v r. 1991 byla znovu vysvěcena. V r. 1994 byla prohlášena chráněnou kulturní památkou.

Poutní kapli navrhl slavný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Postavena byla někdy v první polovině 18. století ( snad 1735 či 1745) nákladem Jana Václava z Bubna a Litic .Spolu s křížovou cestou a barokní poustevnou tvoří zajímavou dominantu vrchu Kalvárie severně od Radnic.

Hořovickou kapli Panny Marie Loretánské nechal postavit Bernard Ignác Martinic. Dokončena byla za jeho dcery Terezie Františky a vysvěcena byla v roce 1690 (podle jiných pramenů až 1697). Barokní oltář upraven na počátku 18. století.