Turistické cíle v okolí obce Ondřejov

Farní kostel sv. Petra a Pavla z konce 13. století, renesančně přestavěný 1575–1581 Floriánem Griesbeckem. Součástí kostela je hřbitovní kaple s hrobkou, kde se nacházejí mumie rodiny Greisbecků z Griesbachu.

Gotická trojlodní basilika na místě staršího románského kostela. Vysoká hlavní loď a presbytář nejsou postaveny v ose. Dvojice věží u severního boku kostela. Obě boční lodi nízké. Kostel upravován barokně po požáru roku 1779.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla postavil v letech 1768-1769 plzeňský stavitel Eugen Candell (Kondel). Opravy kostela byly prováděny r. 1896, poté v letech 1901-1905 a dále v letech 1984 a 2007. Nyní kostel filiální ve farnosti Dolní Bělá s nedělními bohoslužbami jednou měsíčně.

Jednolodní kostel sv. Petra a Pavla na místě zřejmě románského opevněného kostela, raně barokní z r. 1686, na půdorysu kříže, s věží na západě. V r. 1725 rozšířen, oprava v r. 1934. Na hřbitovní zdi sochy, barokní fara v sousedství.

Trosky kostela ve Vísce pocházejí nejméně ze 14. století, nelze vyloučit starší původ. Po roce 1945 vyrabován, následně vyhořel po zásahu blesku. Dnes jen obvodové zdi. Kolem funkční hřbitov.

Kostel sv. Prokopa v Úněšově gotického původu z pol. 14. století přestavěn barokně v letech 1738-1739, což dokládá letopočet se znakem tepelského opata v západním průčelí. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb. Okolní hřbitov zrušen a terén upraven.

Barokní kostel z r. 1731 je centrální stavba na půdorysu řeckého kříže s pravoúhlým presbytářem a dvěma bočními prostorami. Centrální prostor a presbytář zaklenuty plackami, kruchta a boční prostory valeně. Vybavení soudobé.

Kostel sv. Vojtěcha na severním okraji obdélné návsi v Krtech, vsi poprvé připomínané roku 1227, je původně raně barokní, postavený roku 1682. Roku 1737 byl přestavován a roku 1931 opravován.

Hradiště nedaleko vsi Kotaneč, nad pravým břehem řeky Střely, byla osídlena již během eneolitu, pozdní době bronzové a ve středověku. Archeologickou lokalitu tvoří úzký skalnatý hřbet přepažený dnes sotva znatelným příkopem a valem. Poprvé byla ohledána Darou Baštovou v roce 1982.

Křížový kámen ve Velečíně, s oboustranným reliéfem berličkového kříže (téměř setřený), je podobný dalším památkám tohoto druhu v okolních obcích. Není znám přesný důvod jeho zhotovení ani datum vzniku. Patří mezi méně známé památky.

Pozdně barokní trojboká zděná boží muka nechal vystavět v roce 1811 žlutický lékař Franz Kunz. Roku 1845 byla poničena bleskem a následně obnovena. Po roce 1945 chátrala. V letech 1983-1984 byla rozebrána a znovu sestavena na novém místě, několik desítek metrů severně od původního stanoviště.

Kašpar Ledebur v letech 1770–1780 postavil na místě tvrze barokní jednopatrový zámek. Kašparův vnuk Vilém Wurmbrand zvýšil r. 1854 zámek o patro, který tím dostal dnešní podobu. Fasáda je členěna pilastry; před zahradním průčelím je dvouramenné schodiště. Nyní užíván ústavem sociálních služeb.