Turistické cíle v okolí obce Ondřejov

Zaniklý hrad na vrcholu Nečtinského Špičáku. Písemné prameny existenci hradu nepřipomínají, leč ves Nečtiny byla od 14.století královským majetkem. Základní archeologický výzkum však dokládá život na hrádku až v 15.století.

Původně barokní zámek ze 17. stol., přestavěn v letech 1855–1858 do novogotické podoby. R. 1964 zámek vyhořel.

Od 18. století do roku 1945 se zástavba městečka vyvíjela kontinuálně. Po vysídlení německého obyvatelstva došlo k závažným devastacím a demolicím objektů. Přesto se v Nečtinách dochoval zajímavý soubor maloměstské zástavby, doplněný barokními sochami.

Zbytky zámku z r. 1358, stavitel a majitel Racek. V 15. stol. prodán Janovi ze Slavic, komorník krále Václava IV. Pol. 16. stol. přestavba v renes. slohu. Poč. 18. stol. vráceno rodu pův. majitele, barokní přestavba. 19. stol. klasicistní úprava.

Zaniklý hrad. Založen ve 40. letech 15. stol. husit. hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic, snad na místě staršího zaniklého objektu, jak se někteří domnívají. Opuštěn v 17. stol. Traduje se, že jméno Nevděk získal poté, co byl žlutickými pobořen.

Zámek byl postaven ve 2. polovině 17. století. V 60. letech 19. století přestavěn novorenesančně. Počátkem 20. století byl kolem zámku založen park, v roce 1958 přebudován na arboretum.

Odlezelské jezero je nejmladším přírodním jezerem u nás. Vzniklo roku 1872, kdy průtrž mračen v noci z 25. na 26. května způsobila sesuv skály do údolí Mladotického potoka. K destrukci přispěla i těžba pískovce a vylámání zářezu železniční trati.

Hradiště chámské kultury stálo na úzkém skalnatém břidlicovém bradle nad řekou Střelou, východně od obce. Od západu bylo chráněno dodnes patrným příkopem a valem.

Terénní zbytky pravd. dřevěného hradu nad údolím potoka Leštiny, podle nálezů postaven ve 2. pol. 13. století, v 1. pol. 14. století opuštěn. Dochovány stopy předhradí a jádra oddělených od ostrožny i mezi sebou příkopy.

Tvrz ve vesnici Otěvěky by se měla nacházet jihovýchodním cípu rozlehlé návsi.

Památník obětem transportu smrti stojí v oddělené části hřbitova v Žihli v sousedství kostela sv. Filipa a Jakuba.

Pozdně renesanční dům z konce 16. století na základech pozdně gotického objektu poprvé uváděn roku 1599. Roku 1622 jej koupil hrabě Adam Jiří Kokořovec z Kokořova, který zde zřídil sídlo vrchnostenského úřadu. Od roku 1849 sídlo berního úřadu a okresního soudu s vězením. Od roku 1900 sídlo muzea.