Turistické cíle v okolí obce Ondřejov

Synagoga z roku 1883. Kromě modlitebny zde byl byt rabína a učitele a školní učebna. Během Křišťálové noci byla vyrabována, nicméně nebyla vypálena. V roce 1939 byla přestavěna na kancelářskou budovu, ve druhé polovině 20. století na obytný dům. V interiérech jsou údajně fragmenty původní výmalby.

Synagoga v Kůzové stála od roku 1793, Židé se těšili přízni vrchnosti rodu Wallisů a proto zdejší komunita prosperovala a rostla. K bohoslužebným účelům sloužila do počátku 20. století, ale v roce 1949 byla prodána a dnes slouží jako víkendová chalupa.

Částečně dochované tvrziště na okraji vsi. Existence tvrze není písemnými prameny doložena, ale v roce 1419 se připomíná Henslin z Tlesek. V 1. polovině 15. století však byla tvrz vypálena a již nebyla obnovena.

Roubenou hájovnu Třebekov ukrytou v lesích severního Plzeňska nechal postavit plaský klášter r. 1760. Proslavil ji rodák Fr. A. Heber (1815-1849), amatérský historik, který jako první začal systematicky popisovat a dokumentovat české hrady, tvrze a zámky.

Klasicistní obdélná kaple z druhé pol. 18. století. Před r. 1945 patřila k usedlosti č. p. 5 Antona Kliebera, zvaného Tuchta. Po válce chátrala a zařízení bylo rozkradeno. V r. 1991 začala její oprava, kterou realizovali němečtí rodáci z Verušic ve spolupráci s obyvateli a vedením města Žlutic.

Jesenický viklan vznikl při nerovnovážném zvětrávání žulové skály. Stojí nedaleko od jesenického Velkého rybníka. V šedesátých letech minulého století byl záměrně poškozen a až do roku 2014 se nehýbal.

Přírodní památka U Lomu, vyhlášená r. 1933, chrání společně se sousední památkou U Báby obří balvany, vzniklé bochníkovitým zvětráváním a rozpadem hrubozrnné biotické žuly. Pozoruhodné útvary spojuje žlutá turistická značka.

Dominantní hora východní části Tepelské vrchoviny sloužila v prvním tisíciletí před Kristem jako hradiště, ovládající okolí. Po jeho opuštění kolem přelomu letopočtů se využívala jako příležitostný vojenský tábor (husité 1420, Švédové třicetiletá válka).

Hrad založen Hroznatovci na přelomu 13. a 14. stol. V l. 1484–88 na Vrtbě seděl Jan Habart ze Stochovic. R. 1511 hrad drželi Rabštejnové, kteří ho r. 1538 prodali Sebastiánovi Markvartovi z Hrádku, poté opuštěn. Zbyly jen mohutné valy a příkopy.

Zaniklý hrad. Zmiňován v letech 1212-1269 v majetku Hrdibora ze Všerub a jeho potomků. V letech 1378–1379 majitelem Jindřich z Rabštejna a v letech 1385–1520 Gutštejnové. Za Kokořovských z Kokořova hrad nebyl obýván a zpustl. V místě je románský kostel sv. Martina.

Hradiště nedaleko Hodovíze poprvé zkoumal plzeňský badatel Petr Rožmberský v roce 1980 a nálezy z jedné sondy datoval do doby halštatské. Opevněná lokalita byla chráněna z jihozápadní strany dodnes patrným kamenným valem a ze severu příkrými svahy padajícími do údolí potoka Chladné.

Dvůr byl založen Kryštofem Jaroslavem z Kolovrat r. 1655, původně zde byl jen ovčín s chalupou ovčáka. R. 1674 jej rozšířil Kryštofův syn Albrecht Jindřich na poplužní dvůr, v 19. století zde byl lihovar a výroba šindelů. V květnu 1945 lihovar zničen sovětskými vojáky, později zcela zchátral.