Turistické cíle v okolí obce Úněšov

Barokní kostel Nejsvětější Trojice byl vybudován r. 1773 náhradou za zbořený gotický kostel sv. Václava ze 14. stol., z něhož zůstala zachována věž. Uvnitř dochovány dva renesanční náhrobní kameny. Na východní straně věže je renesanční heraldický vlys. Kostel je filiální ve farnosti Nýřany.

Kostel Panny Marie Lurdské v Konstantinových Lázních vznikl jako novorománská kaple v letech 1899-1900. Po celkové opravě byla r. 2000 tehdejším plzeňským biskupem povýšena na farní kostel, pravidelné bohoslužby se v něm však nekonají.

Mohutný raně barokní hřbitovní kostel stojí na místě gotického předchůdce. Architektem současné stavby byl J. B. Mathey. Kostel sloužil také jako poutní, zasvěcení souvisí s někdejší těžbou zlata v okolí. Současný stav chrámu velmi povážlivý.

Kostel sv. Barbory pochází z poloviny 14. století. První zmínka o šipínské plebánii je z roku 1352. Přestavěn byl až v 2. pol. 18. stol., kdy se Šipín stal vyhledávaným poutním místem. V letech 1991–95 proběhla celková rekonstrukce kostela.

Jednoduchý barokní kostel postaven neznámým architektem v letech 1732–3 pro tepelské premonstráty. V červnu 1957 po zásahu bleskem vyhořel, dnes opravován občanským sdružením Cesta z města.

Kostel ve Vidžíně byl snad původně součástí johanitské komendy, od roku 1233 příslušela zdejší fara tepelskému klášteru. Zprvu románsko-gotický kostel několikrát přestavěn (70. léta 14. stol., 1708, 1856). Po roce 1945 zchátral, bez využití.

Na hraně strmého svahu nad pravým břehem Starého potoka byl v letech 1750–52 místo starší stavby postaven kostel sv. Jakuba Většího. Je obklopen hřbitovem, severně od něj rozsáhlý farní areál s troskami hospodářských budov. Dominuje celému údolí.

Patrně na místě původní johanitské svatyně byl postaven gotický kostel, v l. 1712–19 barokně upravený. Jednolodní s odsazeným presbytářem a hranolovou věží na jeho severním boku. Cenné barokní zařízení, napadené zčásti houbou. Obrazy Petra Brandla.

Původně gotický kostel v Chlumu pochází z poloviny 14. století. Obnova po třicetileté válce, barokní přestavba a přístavba věže 1758. Po roce 1945 zpustl, po roce 1990 vydrancován.

Kostel sv. Jiří gotického původu stojí v téměř vylidněné vsi Luková, části města Manětín. Ve 20. stol. byl mnohokrát vykraden, takže se v něm kromě lavic nic nezachovalo. Od r. 2012 je v něm výstava tajemných soch plzeňského studenta Jakuba Hadravy, která přitahuje značný zájem veřejnosti.

Kostel sv. Markéty v Erpužicích gotického původu doložen r. 1378. R. 1701 barokně přestavěn nákladem hraběte Prospera ze Sinzendorfu. Částečně upravován ještě ve 2. polovině 18. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Stříbro s pravidelnými bohoslužbami.

Tribunový románský kostel ve Všerubech, obci stojící u silnice z Plzně na Karlovy Vary, leží na severozápadním okraji vsi a nelze jej přehlédnout. Byl postaven ke konci 12. století a stojí na předhradí mladšího hradu.