Turistické cíle v okolí obce Číhaná

nebo vyberte

Číhaná

Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS)
Nalezeno celkem 104 záznamů, 8 / 9 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 socha sv. Jana Nepomuckého
320.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Plzeň-Křimice
Kvalitní barokní socha z přelomu 17. a 18. století. Stojí v dominantní podobě nad řekou Mží. Restaurovaná na počátku 21. století. Památkově chráněná.
 socha sv. Jana Nepomuckého
670.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Prachomety
Pozdně barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. století od neznámého, snad místního kameníka. Světec má obvyklou podobu a atributy, stojí na hranolovém podstavci. Na přední straně je v oválném zrcadle nečitelný německý nápis. Socha je památkově chráněná od r. 1958.
 socha sv. Josefa
320.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Plzeň-Křimice
Kvalitní barokní socha světce umístěna na Křimickém náměstí. Autorem pravděpodobně Lazar Widmann. Pochází z přelomu 17. a 18. století. Nedávno restaurována.
 sousoší Piety
320.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Plzeň-Křimice
Barokní sousoší na Zámeckém náměstí od známého plzeňského sochaře Lazara Widmanna. Zbudováno kolem roku 1730, obnoveno roku 1856. Hodnotná památka barokního sochařství na území města Plzně. Památkově chráněno.
 Staré Lipno
390.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Lipno
Pravěké a raně středověké hradiště o rozloze 4,2 ha, které se nachází 1,5 km jižně od vsi Lipno nad levým břehem vodní nádrže Hracholusky. Vzniklo v pozdní době bronzové. Přístupné od severu polní cestou od vsi Lipno. Jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka ČR.
 Švamberk
Krasíkov
hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kokašice
Hrad Krasíkov založen kolem 13. stol. Prvním držitelem Jiří ze Skviřína, purkrabí z Přimdy. R. 1644 hrad zcela vyhořel a r. 1647 byl obsazen švédským generálem Wrangelem. Po vymření rodu Švamberků přešel jako dědictví na Kryštofa z Heissensteinu.
 Sviňomazský hrádek
400.0 m. n.m.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Sviňomazy
Hrad byl poprvé zmíněn r. 1360. Majitelem byl Sulek z Erpužic a jeho potomci. Dochováno je minimum zpráv. R. 1520 je uveden jako pustý. Jádro bylo odděleno od planiny příkopem s valem. Zbyly pouze vypálené podlahy z předhradí a nepatrné zbytky zdí.
 Trpísty
zámek, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Trpísty
Barokní zámek stojí na místě středověké tvrze pánů z Gutštejna. Dalšími majiteli se od r. 1617 stali páni ze Švamberka. Nynější barokní zámek pro hrabata ze Sinzendorfu postavil r. 1729 arch. Jakub Auguston. V r. 1744 interiér vyzdoben freskami.
 Úlice
413.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Úlice
Patrový zámek vystavěn v letech 1760-1770 v místech gotické tvrze. Dvoukřídlá patrová budova postavená na půdoryse písmene L, s mladším přízemním přístavkem. Na hřebeni mansardové střechy věžička krytá cibulovitou bání.
 Úterý – MPZ
490.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Úterý
Městská památková zóna Úterý chrání od roku 1992 kromě významných solitérů (viz hesla) i unikátně zachovalou maloměstskou zástavbu ze 14.–19. století, ze značné části hrázděnou, doplněnou drobnou sakrální i užitkovou architekturou a plastikou.
 venkovský dům
320.0 m. n.m.
vrchnostenská bednárna pro zámecký pivovar
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Plzeň-Křimice
Budova barokního původu postavena jako vrchnostenská bednárna pro zámecký pivovar. Její stavba je z let 1771-1787. Později přestavěna na obytnou budovu. Přízemní obdélný samostatně stojící dům se sedlovou střechou. Památkově chráněný.
 Vlkošov
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Bezvěrov
Tvrz postavena některým z rodu Račínů po r. 1437, kdy Vlkošov získali Racek a Příbram z Račína. Adam Ondřej Račín přišel pro účast ve stavovském povstání (1618–20) o majetek. Tvrz získal Jiřík Kokořovec z Kokořova, který jí v 17. stol. upravil. Od r. 1788 sloužila jako sýpka. Dnes v soukr. majetku.