Turistické cíle v okolí obce Číhaná

Barokní zámek byl původně tvrzí kterou r. 1543 založil Viktorin Šanovec a která byla r. 1639 vypleněna. Na jejím místě v l. 1710–16 nechal opat E. Tyttl postavit nový barokní dvůr. Stavitelem byl M.O. Kondel. Po r. 1989 dvůr vrácen rodině Brčkově.

Doba vzniku hradu není známa. Předpokládá se, že již ve 14. století stál. Malý šlechtický hrad měl díky rozložení skal a terénu dvě jádra. Zanikl pravděpodobně v době husitských válek. Dochovaly se valy a příkopy.

Mohutný příkop a val zaniklého hradu s pravidelným, obdélným jádrem. Postaven asi na zač. 14. st. Hroznatovci. Páni z Frumštejna doloženi v letech 1357–1475, ve 2. pol. 15. stol. nejméně dvakrát dobyt, poté opuštěn, roku 1521 uváděn jako pustý.

Výrazná zřícenina hradu založeného počátkem 14. století s následnými pozdně gotickými přestavbami. V roce 1422 odolával obléhání husitským vojskem. Zpustl v polovině 16. století.

Hradiště z pozdní doby bronzové na výrazném kopci nad Konstantinovými Lázněmi. Plochou přes 50 ha a obvodovým valy dlouhým 3,7 km patří k nejrozsáhlejším hradištím své doby. Kromě valů dochovány zbytky bran.

Novorománská centrální hrobka rodu Mensdorff-Pouilly, postavená poblíž sídla jejich fideikomisu v letech 1857-8. Pozoruhodná poloha za hospodářským dvorem, daná zřejmě využitím ostrohu nad potokem. Po roce 1945 zpustla, v posledních letech opravena.

Bývalý důl na kaolín uzavřený v roce 1897. Nachází se v lese u obce Nevřeň a je přístupný úzkou rourou. Za průlezem se již nacházejí poměrně velké vytěžené prostory s mnoha sochami a jinými výtvory z kaolínu.

Zřícenina barokní obdélné kaple Panny Marie s rovným závěrem pochází z 18. století. Po odsunu původních německých obyvatel kaple přestala být využívána a chátrala. Zachovala se pouze část obvodového zdiva, na vnitřní straně jsou znatelné fragmenty omítky.

Kaple Panny Marie byla součástí barokního hospodářského dvora kláštera v Teplé. Postavena pravděpodobně r. 1694. Po 2. světové válce chátrala, na počátku 21. stol. bez střechy, opravena r. 2019. V interiéru bývala kamenná polychromovaná socha Madony klatovského typu, dnes umístěná v klášteře Teplá.

Roubená kaple z roku 1892, postavená knížetem Konstantinem z Löwensteinu na místě starší kapličky u zázračného pramene.

Nepatrné zbytky barokní kaple z 18. století. Kaple byla obdélná, s rovným závěrem a rozměry 2,9 x 2,3 m. Po odsunu původních německých obyvatel po konci 2. světové války nebyla udržována, zchátrala a zřítila se. Zachovala se část obvodového zdiva vyplněná sutinami a hustě porostlá vegetací.

Pozdně barokní kaple pocházející z r. 1762, přestavěná v r. 1777. V druhé pol. 20. stol. chátrala, v r. 2004 ji město Toužim nechalo zrekonstruovat.