Turistické cíle v okolí obce Keblov

Barokní zámek postaven v letech 1656 - 1658 jako novostavba. U jeho zrodu stál František Antonín Josef, hrabě von Holleweil. Ke konci 17. stol. nebo začátkem 18. stol. bylo prodlouženo západní křídlo. Ve 20 stol. vyúžíván jako škola, dnes hotel.

Výrazné, příkopem a valem chráněné okrouhlé tvrziště po got. tvrzi ze 14. st.; zmínka o vsi z r.1362, před r. 1400 ji získali páni ze Samechova. Po smrti Mikuláše ze Samechova r. 1415 bylo zadlužené zboží odkoupeno Vilémem ze Soutic a tvrz zanikla.

Hrad zal. před r. 1241 Zdeslavem z Divišova. Ve 14. stol. přestavován. R. 1467 dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad, obnoven a v pol. 16. stol. přestavěn. Významné úpravy v 18. stol., ve stol. 19. a 20. menší úpravy. Zdeslavovi potomci hrad drží doposud.

Zbytek renesančního zámku, postaveného v Čestíně snad na místě starší tvrze 1575–82 Adamem Slavatou z Chlumu. Od poč. 17. století bez residenční funkce (součást panství Kácov), v 19. stol. zbořena tři křídla. Majetek obce, většinou slouží jako byty.

Zřícenina raně gotického hradu bergfritového typu z konce 13. st. Zakladatelem byl zřejmě Léva z Jankova. Hrad zpustl v 1. pol. 16. st. Zachována zůstala válcová věž, předhradí, příkopy, valy a zbytky hradeb.

Nejstarší dochovaný čínský pavilon v České republice a zároveň nejvzácnější stavba ve Vlašimském parku. Dříve nazývaný Čínský hrad byl postaven kolem roku 1780. Mnoho dekorací již bylo vyměněno nebo redukováno.

Zaniklý zámek, jehož nejstarší část pochází z konce 16. století. V roce 1918 feudály opuštěn, sloužil jako úřednická budova, v roce 1971 zničen a zaplaven přehradou na řece Želivce.

Renesanční tvrz postavená r. 1584 Smilem Skuhrovským ze Skuhrova. Po r. 1601 využ. k hospodářským účelům. Poč. 19. stol. vyhořela, poté přest. klasicistně. Obdélná patrová stavba s mansardovou střechou, v JZ nároží stopy okrouhlé věžičky.

Bývalá tvrz, dnes jako patrová obdélná budova. Postavena po r. 1550 Fridrichem Lukaveckým z Lukavce, následně prodána Jaroslavu Trčkovi z Lípy a připojena k ledečskému panství. Již od 17. stol. je tvrz přestavěna na hospodářskou budovou. Nyní v soukromém vlastnictví.

V Hodkově byla tři panská sídla. Z nejstaršího se dchovalo jen tvrziště, mladší zaniklo a třetí nejmladší sídlo vzniklé po r. 1850 úpravou úřednického domu a přestavěné r. 1912 za Alfréda Šebeka s účastí arch. F. Woretzsche se dochovalo dodnes.

V r. 1765 Horku koupil Jan Adolf z Trautmannsdorffu, který nechal starší tvrz přestavět na jednoduchý barokní zámek. V r. 1769 přistavěna kaple sv. Josefa. Za Štanglerů byl zámek klasicistně upraven. V r. 1949 zestátněn. Dnes slouží jako obecní úřad a zámecká restaurace.

Zaniklý zámek byl postaven jako tvrz ve 13. stol. V r. 1571 ji získal Václav Zajíc z Házmburka a přestavěl jí na barokní zámek. V 19. stol. prošel zámek klasicistní (majitel Jan Gottman) a poté neobarokní přestavbou (maj. Dionýs Locke). R. 1946 byl zestátněn a r. 1970 ustoupil vodní přehradě Švihov.