Turistické cíle v okolí obce Keblov

Rozlehlý novorománský kostel s vysokou věží dominující horní části Čestína. Postaven 1859–61 na místě zbořeného románského kostela z druhé poloviny 12. století. Do roku 2007 status farního kostela, dnes spravován z Uhlířských Janovic.

Monumentální neogotický kostel sv.Petra a Pavla z let 1854-9, stojící na místě kostela stejného zasvěcení z poloviny 14.století.

Kostel sv. Petra a Pavla v Borovsku se uvádí již k roku 1350 v souvislosti s blízkým hradem. R. 1483 byla přistavěna volně stojící věž zvonice. Ve zdi přístavku jsou umístěny zajímavé náhrobní desky Ostrovců z Kralovic.

Jednolodní, původně farní kostel s obdélníkovým půdorysem, polokruhovým presbytářem a hranolovou věží byl založen ve druhé polovině 13. století. Přestavěn byl v 16. století, jeho současná podoba je z novorománské přestavby z roku 1912. Kostel s areálem hřbitova je památkově chráněný od roku 1958.

Kostel sv. Václava nejspíše z přelomu 13. a 14. stol. přestavován v 17. stol.

Jednolodní farní kostel sv. Václava, postaven v l. 1774–81 na místě starší kaple. Po požáru r. 1865 opraven pseudoslohově. Zařízení převážně pseudogotické, barokní oltář ze zrušené zámecké kaple. Nejstarším kusem vybavení je křtitelnice z r. 1637.

Jednolodní románský kostel sv. Václava vybudovaný v 1. polovině 12. století.

Snad původně románský kostel přestavěný po roce 1300. Další úpravy prováděny ve 2. pol. 19. stol. Jako zakladatel kostela je uváděn Rudolf se Zbraslavic.

Románsko-gotický kostel sv. Víta je jediný stavební pozůstatek městyse Zahrádka zatopeného vodami nádrže Švihov na Želivce. Kostel s barokními úpravami v péči NPÚ zpřístupňován příležitostně. Zachovány gotické nástěnné malby. Socha faráře Josefa Toufara připomíná jeho působení v letech 1940-1948.

Kostel pravděpodobně z konce 13. století (první zmínka 1355). Během 18. a 19. století čtyřikrát vyhořel, při požáru 1725 se zřítila věž. Po posledním ohni 1874 obnoven v prostých formách, zachován jižní románsko-gotický portál. Bez pravidelného využití.

Gotický kostel Zvěstování Panny Marie, jehož kořeny vzniku lze datovat snad až do druhé poloviny 13. století. Kostel je jednolodní, na východě pětiboce uzavřený presbytář, při západním průčelí hranolová věž krytá bání.

Kostnice postavená na místě starší márnice v letech 1810–1812. Ostatky patří zejména obětem morové epidemie z roku 1772.