Turistické cíle v okolí obce Líšťany

Pozůstatky hradu založeného před r. 1313. Pobořen husity r. 1420 a obnoven Vilémem z Nečtin. Zřejmě za Gutštejnů r. 1478 při domácí válce vypálen a opuštěn, r. 1558 se uvádí jako pustý. Poté rozebírán na stavbu nedalekého stejnojmenného dvora.

Komplex tří domů a modlitebny v jižní části centra Plzně, postavený pro Českobratrskou církev evangelickou v letech 1934–38 podle projektů Jaroslava Fišera.

V letech 1573–1574 byl postaven dnešní kostel, stavbě byl použit pískovec ze zbořeného románského kostela. Kostel byl již jednou uzavřen na konci 18. stol., v první polovině 19. století byl znovu opraven a ve 21. stol. opět chátrá.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kšici prvně zmiňován r. 1384, původní stavba zanikla v novějších přestavbách a dnešní barokní podoba pochází z r. 1716. Po 2. světové válce kostel zchátral, zařízení bylo poničeno a rozkradeno. O záchranu kostela se snaží spolek nadšenců Markyta.

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Březí byl postaven v letech 1719-1720 nákladem opata kláštera premonstrátů v Teplé Raimunda Wilferta. Nyní filiální kostel ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb.

Původně opevněný johanitský kostel vyhořel roku 1694. V letech 1695–8 postavena snad dle plánů Kryštofa Dienzenhofera oválná centrála s vysokou západní věží (stavitel W. Braunbock). Oprava v 90. letech 20. století.

Barokní kostel Nejsvětější Trojice byl vybudován r. 1773 náhradou za zbořený gotický kostel sv. Václava ze 14. stol., z něhož zůstala zachována věž. Uvnitř dochovány dva renesanční náhrobní kameny. Na východní straně věže je renesanční heraldický vlys. Kostel je filiální ve farnosti Nýřany.

Objekt v kombinaci novorománského a novogotického slohu si západně od historického centra Plzně nechala v letech 1864–9 postavit německá evangelická církev. Roku 1945 byl objekt přidělen církvi československé husitské.

Kostel Panny Marie Lurdské v Konstantinových Lázních vznikl jako novorománská kaple v letech 1899-1900. Po celkové opravě byla r. 2000 tehdejším plzeňským biskupem povýšena na farní kostel, pravidelné bohoslužby se v něm však nekonají.

Kostel sv. Barbory pochází z poloviny 14. století. První zmínka o šipínské plebánii je z roku 1352. Přestavěn byl až v 2. pol. 18. stol., kdy se Šipín stal vyhledávaným poutním místem. V letech 1991–95 proběhla celková rekonstrukce kostela.

Kostel ve Vidžíně byl snad původně součástí johanitské komendy, od roku 1233 příslušela zdejší fara tepelskému klášteru. Zprvu románsko-gotický kostel několikrát přestavěn (70. léta 14. stol., 1708, 1856). Po roce 1945 zchátral, bez využití.

Původně gotický hřbitovní kostel, po požáru v r. 1711 obnoven v l. 1772–1779 do dnešní barokní podoby. Zařízení rokokové. Před kostelem malé lapidárium.