Turistické cíle v okolí obce Pňovany

Barokní sloup s 13 sochami světců z let 1713 - 40. vznikl jako reakce na morovou epidemii z roku 1713. Jeho autorství je připisováno dílně Kristiána a Lazara Widmanna. V letech 1893 -1894 byl restaurován chebským sochařem Karlem Wilfertem, v té době byla část původních soch nahrazena novými.

Kvalitní barokní socha z přelomu 17. a 18. století. Stojí v dominantní podobě nad řekou Mží. Restaurovaná na počátku 21. století. Památkově chráněná.

Kvalitní barokní socha světce umístěna na Křimickém náměstí. Autorem pravděpodobně Lazar Widmann. Pochází z přelomu 17. a 18. století. Nedávno restaurována.

Barokní sousoší na Zámeckém náměstí od známého plzeňského sochaře Lazara Widmanna. Zbudováno kolem roku 1730, obnoveno roku 1856. Hodnotná památka barokního sochařství na území města Plzně. Památkově chráněno.

Pravěké a raně středověké hradiště o rozloze 4,2 ha, které se nachází 1,5 km jižně od vsi Lipno nad levým břehem vodní nádrže Hracholusky. Vzniklo v pozdní době bronzové. Přístupné od severu polní cestou od vsi Lipno. Jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka ČR.

Štola Sv. Anna se nachází těsně u řeky Mže a je 2. zastavením naučné stezky „Středověké hornictví na stříbrsku“. Je to jedna z mála štol v okolí, která se dochovala v původní podobě. Délka chodby je asi 42 m, výška 1 m a šířka 0,5 m.

Další štola Centrálního stříbrského revíru se nachází těsně při pravém břehu řeky Mže. Má přímo raženou chodbu v délce asi 32 m. Výška chodby je 1,5 až 1,8 m, ale pozor šířka je okolo 0,5 m. Vstup do štoly je otevřený.

Štola, česky nazývaná Boží vůle, patří k nejdelším ve středověkém hornictví, její délka je 175 m. Leží při naučné stezce Středověké hornictví na stříbrsku.

Městská památková zóna zahrnuje někdejší středověké město Stříbro. Kromě významných solitérů (farní kostel, radnice, bývalý klášter minoritů) chrání i měšťanské domy s gotickými jádry a renesančními či barokními prvky fasád i celkový charakter města.

Zaniklá tvrz z poloviny 14. století postavená zřejmě Janem ze Sulislavi. Postupně přestavěna pro hospodářské účely. V roce 1990 došlo k jejímu částečnému zřícení a následnému odstranění. Dnes po ní nejsou žádné stopy.

Hrad Krasíkov založen kolem 13. stol. Prvním držitelem Jiří ze Skviřína, purkrabí z Přimdy. R. 1644 hrad zcela vyhořel a r. 1647 byl obsazen švédským generálem Wrangelem. Po vymření rodu Švamberků přešel jako dědictví na Kryštofa z Heissensteinu.

Hrad byl poprvé zmíněn r. 1360. Majitelem byl Sulek z Erpužic a jeho potomci. Dochováno je minimum zpráv. R. 1520 je uveden jako pustý. Jádro bylo odděleno od planiny příkopem s valem. Zbyly pouze vypálené podlahy z předhradí a nepatrné zbytky zdí.