Kostel sv. Mikuláše v Pernarci je gotického původu, doložen r. 1360. Empírově upravován a rozšířen v letech 1820-1822 a pak na přelomu 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení vesměs z 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá, bez pravidelných bohoslužeb.
Původně románský kostel s věží, postavený Ctiborem ze Svojšína. Dostavěn byl v r. 1158, v 17. stol.barokně přestavěn. R. 1713 vypukl požár, zničeny interiéry. V r. 1750 postavena chodba propojující kostel ze zámkem. V r. 1912 proběhla renovace interiérů. V l. 2004-2009 proběhla rekonstrukce kostela.
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Horní Kozolupy
Kostel sv. Petra a Pavla zmiňován ve 14. století. V 16. až 17. století byl farním kostelem na cebivského panství. V roce 1947 vyhořel a v roce 1950 byly zbytky kostelních zdí zcela zbořeny.
Barokní kostel sv. Petra a Pavla postavil v letech 1768-1769 plzeňský stavitel Eugen Candell (Kondel). Opravy kostela byly prováděny r. 1896, poté v letech 1901-1905 a dále v letech 1984 a 2007. Nyní kostel filiální ve farnosti Dolní Bělá s nedělními bohoslužbami jednou měsíčně.
Dnešní barokní kostel sv. Víta v Dobřanech byl postaven v letech 1727 – 1734 na místě původního kostela z materiálu získaného z původní stavby. Kostel je naproti kostelu sv. Mikuláše při severozápadním okraji náměstí.
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Stříbro
Brána je součástí hradebního systému nového města, dal ji postavit mlynář Koubek na své náklady v r. 1574. Branka současně sloužila i k bydlení. Po r. 1989 opravována jeskyňáři jako klubovna. Z opevnění města se kromě brány zachovaly jen zbytky hradeb.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Chotěšov
Vyhlídková věž (487 m n. m.) byla přistavěna k již stojícímu kostelu. Na místě stával pův. poutní kostel z r. 1755. R. 1782 byl zbourán a r. 1862 byl postaven nový. R. 1932 byla přistavena vyhlídková věž. V l. 1967–95 součástí vojenského prostoru. R. 2004 byla věž po opravě otevřena pro veřejnost.
Barokní zámeček uvnitř poplužního dvora tepelských premonstrátů postaven v 2. polovině 17. stol. jako dílo Kr. Dienzenhofera, hosp. budovy pocházejí z 18. stol. Letní sídlo opatů po r. 1945 znárodněno, sídlo šlechtitelské stanice a statek. Nyní prázdný, devastovaný, bez využití a na prodej.