Turistické cíle v okolí obce Nýřany

Barokní zámek byl postaven v 18.stol. Později sloužil jako sídlo MNV a pravděpodobně i jako kuchyně a sklad. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný.

Zámek nechal postavit Chotěšovský klášter koncem 17.stol. v barokním stylu. V padesátých letech 20.stol. tehdejší vlastník JZD nechal zámek zpustnout a zdevastovat. V neutěšeném stavu je dodnes.

Královská Prokopská dědičná štola byla ražena jako páteřní. Dříve nesla též název Kašparova štola. Jedná se o nejvýznamnější dílo Centrálního stříbrského revíru, vznikla počátkem 16. stol. V roce 1743 převzal štolu stát (rakouský báňský úřad), v té době měla délku 2,5 km.

Zámeček postavený v roce 1908 staviteli Josefem a Václavem Páskovými. Zámeček nechala postavit rodina Lobkowiczů na skalním masívu dnes nazývaném Čertova kazatelna.

Plzeňskou radnici navrhl r. 1554 Giovani Statio. Velkoryse řešil fasády o třech poschodích a 5-ti okenních osách. Atika se třemi štíty má jen dekorativní funkci. Průčelí pokryto sgrafitem. Zachovaly se i pozoruhodné interiéry.

Chátrající tvrz připomínána r. 1520. Za Kryštofa Loubského po r. 1571 přestavěna v renesančním slohu. 1662 daroval císař Leopold I. Řenče Františkovi Albrechtovi z Harrachu, ten je připojil k Dolní Lukavicí, tvrz byla opuštěna a přeměněna v sýpku.

Zámek postavil F. V. Údrčský z Údrče v l. 1701–1711. V r. 1882 zdědil zámek dr. Julius Hofman, který nechal postavit nový krov, klasicistní mělký rizalit a fasády. Po válce byl zámek sídlem místního zemědělského družstva. Dnes je v soukromých rukou.

Unikátní rozhledna vznikla úpravou starého pivovarského vodojemu (16 m, 378 m n. m.). Železobetonový vodojem byl postaven r. 1908 pro pivovar ve Vlkýši. Kvůli nestálé kvalitě vody nebyl k vaření piva využíván a do r. 1960 sloužil zemědělcům. Po rekonstrukci obcí v r. 2011 byl otevřen jako rozhledna.

Barokní sloup s 13 sochami světců z let 1713 - 40. vznikl jako reakce na morovou epidemii z roku 1713. Jeho autorství je připisováno dílně Kristiána a Lazara Widmanna. V letech 1893 -1894 byl restaurován chebským sochařem Karlem Wilfertem, v té době byla část původních soch nahrazena novými.

Kvalitní barokní socha z přelomu 17. a 18. století. Stojí v dominantní podobě nad řekou Mží. Restaurovaná na počátku 21. století. Památkově chráněná.

Kvalitní barokní socha světce umístěna na Křimickém náměstí. Autorem pravděpodobně Lazar Widmann. Pochází z přelomu 17. a 18. století. Nedávno restaurována.

Barokní sousoší na Zámeckém náměstí od známého plzeňského sochaře Lazara Widmanna. Zbudováno kolem roku 1730, obnoveno roku 1856. Hodnotná památka barokního sochařství na území města Plzně. Památkově chráněno.