Kostel sv. Markéty v Erpužicích gotického původu doložen r. 1378. R. 1701 barokně přestavěn nákladem hraběte Prospera ze Sinzendorfu. Částečně upravován ještě ve 2. polovině 18. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Stříbro s pravidelnými bohoslužbami.
Tribunový románský kostel ve Všerubech, obci stojící u silnice z Plzně na Karlovy Vary, leží na severozápadním okraji vsi a nelze jej přehlédnout. Byl postaven ke konci 12. století a stojí na předhradí mladšího hradu.
Kostel sv. Mikuláše v Pernarci je gotického původu, doložen r. 1360. Empírově upravován a rozšířen v letech 1820-1822 a pak na přelomu 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení vesměs z 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá, bez pravidelných bohoslužeb.
Kostel postavený nad pravým břehem Radbuzy plzeňským měšťanem Vítem Malířem roku 1406 sloužil od počátku 15. století jako hřbitovní. Bývalé chudinské pohřebiště se od 19. století stalo tzv. plzeňským Slavínem s hroby významných občanů města.
Kostel sv. Petra a Pavla v Liticích patří mezi nejvýznamnější církevní stavby na území města Plzně. Gotický kostel z první poloviny 14. století vznikl přestavbou starší románské svatyně. Opravován po požáru r. 1576 a poškození Švédy r. 1639, naposled od r. 2002 společenstvím Koinonia.
Barokní kostel sv. Petra a Pavla postavil v letech 1768-1769 plzeňský stavitel Eugen Candell (Kondel). Opravy kostela byly prováděny r. 1896, poté v letech 1901-1905 a dále v letech 1984 a 2007. Nyní kostel filiální ve farnosti Dolní Bělá s nedělními bohoslužbami jednou měsíčně.
Původně gotický kostel z 2. poloviny 13. stol. byl pro hraběte Morzina důkladně barokně přestavěn roku 1722 Jakubem Augustonem. Z původní stavby se dochovaly obvodové zdi lodi a snad spodní část věže. Bohaté soudobé vnitřní zařízení, součástí areálu i fara a socha sv. Jana Nepomuckého.
Dnešní barokní kostel sv. Víta v Dobřanech byl postaven v letech 1727 – 1734 na místě původního kostela z materiálu získaného z původní stavby. Kostel je naproti kostelu sv. Mikuláše při severozápadním okraji náměstí.