Turistické cíle v okolí obce Nevřeň

Nepatrné zbytky hradu ze 14. století postaveného Děpoltem z Malesic na skalisku vytvořeném zvětráváním v karbonských sedimentech. Od roku 1503 se uvádí jako pustý.

Raně barokní zámek z 2. pol. 17. stol. na místě gotické tvrze ze 13. století, v 16. stol. renesančně přestavěné. V 1. polovině 18. století přestavěn vrcholně barokně, koncem století klasicistně. Po roce 1945 sloužil jako byty a sklad, koncem 70. let byl opuštěn a postupně se proměnil ve zříceninu.

Zbytky hradeb a příkopu hradu jehož zakladatelem je uváděn Drslav, prefekt plzeňský. Hrad vznikl koncem 12. stol. a počátkem 15. stol. byl již opuštěn. Původní hrad nebyl nejspíše kamenný, protože zbytky zdiva jsou mladšího původu.

Součástí areálu zámku Luhov je i středověké tvrziště, pozůstatek tvrze, snad z počátku 13. stol.

Jednoduchý, pozdně barokní patrový zámek s kaplí z 18. stol. byl postaven hrabětem Mariem Bořkem Dohalským z Dohalic, manželem Marie Anny Steinbachové. Dnes je v soukromém majetku a prochází postupnou rekonstrukcí.

Rozsáhlé hradiště o ploše cca 9 ha označují zbytky obvodového opevnění, místy jako hlinitopísčitý val, jinde jako terasa. Na východní přístupové straně zachována dvojitá linie valů. Stáří hradiště se datuje do pozdní doby bronzové, doložené je osídlení Slovany po celou dobu hradištní.

Barokní zámek by postaven kolem roku 1730 pravděpodobně architektem Jakub Auguston ml. pro hraběte Barbe von Wachsenstein. Od roku 1917 patřil zámek průmyslnické rodině Škodů. V roce 1948 zámek vyhořel a jeho opravy velmi pozměnily vzhled zámku.

Zaniklý hrádek na vrcholu Malého Špičáku. V roce 1394 je zmíněn predikát „z Malšína“, ale první přímá zmínka je až z roku 1520, kdy je uveden jako pustý zámek. Archeologické nálezy dokládají život na hrádku do 2.poloviny 13.století.

Sloup s replikou gotické Madony Plzeňské postaven po skončení moru 1680. Kamenické práce provedl Jan Mejzlík. sochy sv. Václava, Bartoloměje, Rocha, Floriána a Rosalie r. 1714 doplněny sochami sv. Františka Xaverského, Barbory a Petra z Alkantary

Trojlodní basilikální prodejní objekt, postavený koncem 14. století mezi dva pásy plzeňského opevnění. Poprvé připomínán 1392, dnešní vzhled po novogotické úpravě. Od roku 1971 galerie.

Meditační zahrada s Památníkem obětem zla v plzeňských Doudlevcích vznikla v letech 1961-1991 z někdejšího ovocného sadu politického vězně Luboše Hrušky. V r. 1995 doplněna o kapli sv. Maxmiliána Kolbeho. Od té doby zároveň ve správě biskupství plzeňského a zpřístupněna veřejnosti.

Sporé zbytky gotického opevnění ve východní části historického centra Plzně. Pocházejí z konce 13. století, několikrát byly upravovány. Přežily demolici většiny hradebního okruhu v polovině 19. století.