Turistické cíle v okolí obce Nevřeň

nebo vyberte

Nevřeň

Plzeňský kraj,  Plzeň-sever  (PS)
Nalezeno celkem 112 záznamů, 5 / 10 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kostel sv. Petra
390.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Starý Plzenec
Rotunda kruhového půdorysu s apsidou postavena asi v 10. století a mnohokráte přestavována. Z původního raně románského zdiva dochována jen malá část. První písemná zmínka z roku 1266. Rotunda je pravděpodobně nejstarší stavbou v západních Čechách.
 kostel sv. Petra a Pavla
480.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Líšťany
Barokní kostel sv. Petra a Pavla postavil v letech 1768-1769 plzeňský stavitel Eugen Candell (Kondel). Opravy kostela byly prováděny r. 1896, poté v letech 1901-1905 a dále v letech 1984 a 2007. Nyní kostel filiální ve farnosti Dolní Bělá s nedělními bohoslužbami jednou měsíčně.
 kostel sv. Petra a Pavla
365.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Plzeň-Litice
Kostel sv. Petra a Pavla v Liticích patří mezi nejvýznamnější církevní stavby na území města Plzně. Gotický kostel z první poloviny 14. století vznikl přestavbou starší románské svatyně. Opravován po požáru r. 1576 a poškození Švédy r. 1639, naposled od r. 2002 společenstvím Koinonia.
 kostel sv. Prokopa
540.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Úněšov
Kostel sv. Prokopa v Úněšově gotického původu z pol. 14. století přestavěn barokně v letech 1738-1739, což dokládá letopočet se znakem tepelského opata v západním průčelí. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb. Okolní hřbitov zrušen a terén upraven.
 kostel sv. Václava
580.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Číhaná
Kostel sv. Václava v Číhané je staršího založení, přestavěn a do dnešní podoby barokně upraven r. 1717. Věž a sakristie byly přistavěny r. 1860. Nyní filiální kostel ve farnosti Dolní Bělá bez pravidelných bohoslužeb.
 kostel sv. Vavřince
420.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Starý Plzenec
Kostel sv. Vavřince poprvé písemně doložen r. 1239. Pův. kaple přímo přístupná z paláce hradu. Stavba zničena vichřicí r. 1818, později zdrojem stavebního kamene. V těsné blízkosti dochovány zbytky základů zvonice.
 kostel sv. Vavřince
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Úlice
Pozdně renesanční kostel vystavěný koncem 16. stol.
 kostel Všech svatých
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Plzeň
Kostel byl postaven kolem roku 1375 na místě staršího románského předchůdce, sakristie byla přistavěna o pár let později. Předsíň pochází z 2. pol. 18. století. V letech 1856 a 1885 byl kostel opravován.
 Křimice
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj
Barokní zámek byl vystavěn na místě starší tvrze r. 1732 F. V. Vrtbou, v 19. stol. byl přestavěn v empírovém slohu. Po roce 1945 zde byl internát, domov mládeže a později depozitář muzea. V roce 1994 byl zámek vrácen původním majitelům.
 Krkavec
501.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Ledce
Rozhledna (18,2 m, 504 m n. m.) postavena Klubem českých turistů r. 1900 (projekt ing. J. Kubeš). R. 1924 přistavěna turistická chata. Po 2. světové válce objekt uzavřen a využíván pro vojenské účely. R. 1991 rozhledna zpřístupněna a navrácena KČT. Nyní v soukromém vlastnictví, denně přístupno.
 Krukanice
460.0 m. n.m.
zámek, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Krukanice
Barokní zámeček uvnitř poplužního dvora tepelských premonstrátů postaven v 2. polovině 17. stol. jako dílo Kr. Dienzenhofera, hosp. budovy pocházejí z 18. stol. Letní sídlo opatů po r. 1945 znárodněno, sídlo šlechtitelské stanice a statek. Nyní prázdný, devastovaný, bez využití a na prodej.
 Kunčin Hrádek
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Plzeňský kraj, Plzeň
Tvrz postavená ve 2. polovině 14. století, nazývaná zřejmě po své nedoložené majitelce. Doloženi držitelé z řad plzeňských měšťanů, zmínky o ní mizí ke konci 15. století. První zpráva o tvrzi, už jako o Kunčině Hrádku, je z r. 1385, kdy byla v držení Vacheka z Hrádku.