Turistické cíle v okolí obce Druztová

Srostlice dvou původně gotických domů v Dřevěné ulici východně od hlavního plzeňského náměstí. V jeden celek spojena koncem 17. století J. Augustonem. Od roku 1913 spojen s domem čp. 106 na náměstí (Národopisné museum).

V lesíku u České Břízy se dochoval příkop po zaniklém dřevěném hradu. Písemnými prameny není hrádek přímo doložen. Jednalo se o malý šlechtický, dřevěný hrádek. Archeologické nálezy datují život na hradě do 2.poloviny 13.století.

Hradiště Koryta stávalo na úzké ostrožně obtočené řekou Střelou severovýchodně od stejnojmenné vsi. Archeologové je datují do pozdní doby bronzové a dochoval se z něj pouze zbytek mohutného valu. Lokalitu zkoumali v 80. letech manželé Baštovi.

Baron Ferdinand Maria Rummenskirchen se svou ženou Marií Alžbětou, rozenou Hildprandtovou, nechali asi r.1734 postavit zámek. Přízemní budova vpředu uprostřed zvýšená o dvouosé patro.

Jezírko (slabý roztok kyseliny sírové) vzniklo zatopením bývalého lomu, kde se přibližně od r. 1578 těžila břidlice, používaná k výrobě kamence (bělidlo) a léčiv, v l. 1807–1896 k výrobě kyseliny sírové – svého času byla hromnická výroba jedinou na světě. Od r. 1975 je jezírko přírodní památkou ČR.

Měšťanský barokní právovárečný dům z roku 1730, zvaný nejdříve Jakšovský, později Falkův dům. Později v něm sídlila hospodářská správa Šternberského panství. Roku 1849 postihl dům požár. V 80. letech 20. století zde byly instalovány sbírky muzea, které zde, spolu s informačním centrem, sídlí dodnes.

Tvrziště z druhé poloviny 13. století nedaleko Rokycan. Půl kilometru na sever od tvrze jsou patrné stopy po zaniklé vesnici. V roce 1601 jsou tvrz i vesnice uváděny jako pusté.

Zámek postaven v polovině 16. stol. na místě zpustlé tvrze. Během třicetileté války vypálen. V 2. polovině 18. stol. částečně opraven. Na stavbě pravděpodobně pracovali italští a francoužští mistři.

Zřícenina letohrádku založeného po roce 1750 Janem Šternberkem. Původně to byla přízemní budova obdélníkového tvaru. Od roku 1839 byl letohrádek už jen ruinou a dodnes se dochovaly pouze dvě obvodové zdi.

Bývalý důl na kaolín uzavřený v roce 1897. Nachází se v lese u obce Nevřeň a je přístupný úzkou rourou. Za průlezem se již nacházejí poměrně velké vytěžené prostory s mnoha sochami a jinými výtvory z kaolínu.

Původní barokní kaple neznámého zasvěcení z 18. století stávala před Rokycanovým domem. Od r. 1964 byla památkově chráněna. Přesto byla v říjnu 1986 zbourána. V roce1992 byla postavena její zjednodušená replika. V interiéru je instalován původní litinový krucifix, který se dochoval ze staré kaple.

Novorománská kaplička ve tvaru rotundy byla na vrchu tehdy zvaném Voldušský postavena r. 1857. Končila u ní křížová cesta, vycházející od zaniklé kapličky Panny Marie Bolestné. Opravou prošla kaple po r. 1989 a v r. 1991 byla znovu vysvěcena. V r. 1994 byla prohlášena chráněnou kulturní památkou.