Turistické cíle v okolí obce Čížkov

nebo vyberte

Čížkov

Plzeňský kraj,  Plzeň-jih  (PJ)
Nalezeno celkem 134 záznamů, 2 / 12 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Drštka
Ronšperk, Losumberk, Dršťka
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Skořice
Hrad byl poprvé zmíněn r. 1390. Drželi ho synové Dobrohosta z Ronšperka. Po r. 1459 se jeho majitelé střídali a hrad pustl. V 16. stol. byl již pustý. Je jedním z mála zaniklých sídlištních komplexů, jejichž součástí je i hrad. Zachovány jsou zbytky zdí.
 dům U České lípy
449.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Nepomuk
Dům č. p. 185 je považován za nejstarší měšťanské stavení v Nepomuku. Byl postaven zřejmě ve 14. stol. a sloužil jako správní centrum obce. Sídlila zde postupně rychta, soud, šatlava i hostinec. Objekt je památkově chráněn od r. 1958.
 Gangloffův kříž
762.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Rožmitál pod Třemšínem
Litinový kříž napodobuje dřevěný kříž z bukových klád svázaných provazem. R. 1870 jej dal vztyčit arcibiskupský lesmistr a vynálezce K. D. Gangloff na svém oblíbeném místě v lese. Kříž je zasazen v žulovém kvádru, který spočívá na nízké kamenné mohyle.
 Hengst
757.0 m. n.m.
Kobylí hlava
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Dnes jsou viditelné pouze terénní náznaky po zaniklém hrádku, především oválný hluboký příkop s následným valem. Historie hradu není známá. Plnil zřejmě funkci strážního či opěrného opevněného bodu v blízkosti hradu Třemšín.
 Homberk
590.0 m. n.m.
Homburk, Wimberk
hrad, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Vísky
Hrad založil pravděpodobně Heřman z Homberka z rozrodu Buziců, připomínaný v r. 1284. V zimě 1406/07 byl hrad dobyt královským vojskem jako potrestání za loupeže. V 70. letech 15. stol. je hrad popisován již jako pustý.
 Hrádek
524.0 m. n.m.
Slepičí hora
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Bělčice
Valy a příkop po tvrzi či hrádku, archeologicky datovaném do 13. a 14. st. Zanikl zřejmě za Běšínů po r. 1494, kdy jej nahradila nová tvrz přímo v městečku. Ještě v 19. století jsou uváděny velké části zdiva, byly však rozebrány na stavební materiál.
 Hradiště
390.0 m. n.m.
Muzeum jižního Plzeňska
zámek - původní tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Blovice
Pozdně barokní zámek byl přestavěn v 18. stol. ze starší tvrze, kolem je park o rozloze 4,8 ha. Dnes je zámek majetkem Muzea jižního Plzeňska v Blovicích. Stálá expozice muzea je zaměřena na zakladatele muzea Fr. Raušara.
 Hvožďany
535.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Hvožďany
Na byty přestavěná budova sídla, které v 1. pol. 16. st. (první zmínka z r. 1542 za Koupských z Břízy) nahradilo původní blíže neznámou gotickou tvrz. Od r. 1666 ves připojena pány z Mitrovic ke lnářskému panství. Dochována kamenná erbovní deska.
 Javor
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kornatice
Tvrziště z druhé poloviny 13. století nedaleko Rokycan. Půl kilometru na sever od tvrze jsou patrné stopy po zaniklé vesnici. V roce 1601 jsou tvrz i vesnice uváděny jako pusté.
 kamenný kříž
418.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Blatná
Kamenný kříž stojí na balvanu u břehu Závišínského potoka. Označuje místo utonutí dvou chlapců při povodni v dubnu 1829. Cenný doklad drobné lidové architektury. 1 m vysoký rovnoramenný kříž s kruhovým středem a rozšiřujícími se klínovými rameny. Od r. 1958 je na seznamu kulturních památek.
 kamenný most se stavidly
436.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Jihočeský kraj, Blatná
Dvojpolový kamenný silniční most přes výtok Lomnice ze zámeckého rybníka byl postaven zřejmě počátkem 19. století. Původní dřevěná stavidla nahradila v období I. republiky betonová konstrukce. Při poslední opravě most rozšířen o vykonsolovaný chodník. Na návodní straně středního pilíře krucifix.
 kaplanka
440.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihočeský kraj, Blatná
Někdejší sídlo blatenských kaplanů postavila po roce 1520 huť Benedikta Rejta (Rieda), pracující na zdejším zámku. Přes pozdější úpravy si objekt zachoval goticko-renesanční vzhled, zvýrazněný portálem z vnějšího schodiště do I. patra.