Turistické cíle v okolí obce Čížkov

Hrad byl poprvé zmíněn r. 1390. Drželi ho synové Dobrohosta z Ronšperka. Po r. 1459 se jeho majitelé střídali a hrad pustl. V 16. stol. byl již pustý. Je jedním z mála zaniklých sídlištních komplexů, jejichž součástí je i hrad. Zachovány jsou zbytky zdí.

Dům č. p. 185 je považován za nejstarší měšťanské stavení v Nepomuku. Byl postaven zřejmě ve 14. stol. a sloužil jako správní centrum obce. Sídlila zde postupně rychta, soud, šatlava i hostinec. Objekt je památkově chráněn od r. 1958.

Litinový kříž napodobuje dřevěný kříž z bukových klád svázaných provazem. R. 1870 jej dal vztyčit arcibiskupský lesmistr a vynálezce K. D. Gangloff na svém oblíbeném místě v lese. Kříž je zasazen v žulovém kvádru, který spočívá na nízké kamenné mohyle.

Dnes jsou viditelné pouze terénní náznaky po zaniklém hrádku, především oválný hluboký příkop s následným valem. Historie hradu není známá. Plnil zřejmě funkci strážního či opěrného opevněného bodu v blízkosti hradu Třemšín.

Hrad založil pravděpodobně Heřman z Homberka z rozrodu Buziců, připomínaný v r. 1284. V zimě 1406/07 byl hrad dobyt královským vojskem jako potrestání za loupeže. V 70. letech 15. stol. je hrad popisován již jako pustý.

Valy a příkop po tvrzi či hrádku, archeologicky datovaném do 13. a 14. st. Zanikl zřejmě za Běšínů po r. 1494, kdy jej nahradila nová tvrz přímo v městečku. Ještě v 19. století jsou uváděny velké části zdiva, byly však rozebrány na stavební materiál.

Pozdně barokní zámek byl přestavěn v 18. stol. ze starší tvrze, kolem je park o rozloze 4,8 ha. Dnes je zámek majetkem Muzea jižního Plzeňska v Blovicích. Stálá expozice muzea je zaměřena na zakladatele muzea Fr. Raušara.

Na byty přestavěná budova sídla, které v 1. pol. 16. st. (první zmínka z r. 1542 za Koupských z Břízy) nahradilo původní blíže neznámou gotickou tvrz. Od r. 1666 ves připojena pány z Mitrovic ke lnářskému panství. Dochována kamenná erbovní deska.

Tvrziště z druhé poloviny 13. století nedaleko Rokycan. Půl kilometru na sever od tvrze jsou patrné stopy po zaniklé vesnici. V roce 1601 jsou tvrz i vesnice uváděny jako pusté.

Kamenný kříž stojí na balvanu u břehu Závišínského potoka. Označuje místo utonutí dvou chlapců při povodni v dubnu 1829. Cenný doklad drobné lidové architektury. 1 m vysoký rovnoramenný kříž s kruhovým středem a rozšiřujícími se klínovými rameny. Od r. 1958 je na seznamu kulturních památek.

Dvojpolový kamenný silniční most přes výtok Lomnice ze zámeckého rybníka byl postaven zřejmě počátkem 19. století. Původní dřevěná stavidla nahradila v období I. republiky betonová konstrukce. Při poslední opravě most rozšířen o vykonsolovaný chodník. Na návodní straně středního pilíře krucifix.

Někdejší sídlo blatenských kaplanů postavila po roce 1520 huť Benedikta Rejta (Rieda), pracující na zdejším zámku. Přes pozdější úpravy si objekt zachoval goticko-renesanční vzhled, zvýrazněný portálem z vnějšího schodiště do I. patra.