Turistické cíle v okolí obce Čížkov

Radnice uprostřed náměstí vznikla snad krátce po roce 1556, kdy byly Bělčice povýšeny na městečko. Dnešní podoba je výsledkem opravy po požáru roku 1858, stavby nové vížky roku 1920 a nepříliš kvalitní opravy v 90. letech 20. století.

Tvrz, postavená v 15. stol., kdy nahradila starší tvrz ze 13. stol. Od 1. pol. 14. stol. se odtud píše rod z Řesanic (Žasanic), od r. 1400 Řesanští z Kadova, od r. 1534 Jan ze Strojetic. V držení jeho rodu do 17. stol., poté časté střídání majitelů. Kolem r. 1800 upravena na hospodářský objekt.

Zámek oválného tvaru, vymezený s největší pravděpodobností hradbami bývalého hradu z 13. stol. Hlavní zámeckou budovu nechal v 16. stol. postavit Zdeněk Lev z Rožmitálu. Z hradu zůstala zachována pouze hranolová věž.

Kamenný silniční most v ulici Palackého s jediným půlkruhovým obloukem překračuje bývalý městský příkop, kterým protéká Jalový potok. Na parapetních zdech stojí proti sobě sochy sv. Václava z r. 1802 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1859. Součást městské památkové zóny.

Zřízení skanzenu započalo r. 1990, kdy Okresní muzeum v Klatovech získalo v Chanovicích barokní sýpku, která po opravě začala sloužit jako depozitář. Od r. 1990 pracovně naučné pobyty mládeže, od r. 1994 je zde budovaná expozice lidové architektury, pojímaná jako záchranný projekt ohrožených staveb.

Socha svaté Barbory v západní části bělčického náměstí pochází z doby po polovině 18. století. Korunovaná světice stojí na sochařsky ztvárněném soklu, v ruce drží kalich s hostií. Poškozená kvalitní práce neznámého mistra, zřejmě lokálního.

Socha z roku 1766 akcentuje příchod k blatenskému kostelnímu areálu od nedalekého zámku. Stojí pod jižní branou děkanství. Práce zřejmě lokálního mistra ve stylu opožděného dynamického baroka byla nedávno nahrazena kopií.

Socha je kvalitní kamenosochařské barokní dílo. Podle datace na soklu pochází z roku 1748. Památkově chráněno.

Barokní sousoší Piety, hodnotné kamenosochařské dílo. Datované nápisy na podstavci - roku 1741 - nápisy české, latinské a německé. Postaveno správcem zelenohorského panství J. F. Lydlem. Památkově chráněno.

Pozdně renesanční zámek z roku 1617 byl vybudován na základech původní tvrze Adamem st. Vratislavem z Mitrovic. Koncem 18. stol. dostavěno křídlo, v 19. století přibyly novogotické prvky. Čtyřkřídlý, jednopatrový, s hranolovou věží na západě.

Zámek byl postaven Karlem Kokořovcem na počátku 17. stol. v renesančním slohu. Později, v 80. letech 18. století za Černínů z Chudenic došlo k úpravám a rozšíření. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví.

Klasicistní budova poštovní stanice, zvaná Stará pošta, je součástí komplexu hospodářských a úředních budov podél plzeňské silnice mezi zámeckým parkem a rybníkem Sladovna. Původnímu účelu sloužila do zániku jízdní pošty koncem 19. století, od té doby využívána jako provozní zázemí zámku.