Turistické cíle v okolí obce Čížkov

Barokní zámek z počátku 18. století postavený Bořity z Martinic podle plánů Kiliána Ignáce Dienzenhofera. V letech 1972 upraven pro potřeby MNV, dnes v soukromém vlastnictví.

Mariánský sloup v těžišti jižního blatenského náměstí byl postaven roku 1726. Návrh i sochařská výzdoba pocházejí od Johanna Franze Hoffmanna, investorem byl majitel Blatné Josef Serenyi. Na novodobé osmiboké podnoži stojí sokl na půdorysu kříže, z něhož vyrůstá válcový sloup s titulní plastikou.

Dvojice přízemních domů hloubkové podélné parcelace se střešními štíty a společnou uličkou. Pocházejí patrně z 2. pol. 18. stol. Ve 2. čtvrtině 19. stol. klasicistně přestavěny. Uvnitř jsou prodejny. Součást městské památkové zóny, samostatně chráněny od r. 2003.

Hradiště na ostrožně nad Mítovským potokem s doklady o osídlení z doby bronzové, ve 14. století zde stával hrad. Pozůstatky hradiště dnes již zničeny těžební činností. Nacházejí se zde jen terénní nerovnosti po středověkém hradu. Dochovány zbytky příkopů a zřejmě část sklepení.

Vodní mlýn se zachovalým mlýnským zařízením. Byl založen r. 1680. R. 1926 se zde přestalo mlít a od r. 1953 je chráněn státem jako památka. Roubená patrová budova s pavlačí je cennou ukázkou lidové architektury. Mlýn není přístupný.

Jediná stojící budova v mlýnském areálu pod hradem Lopatou je pila z přelomu 20. stol., navazuje na pozůstatky staršího dřevařského areálu zaniklého asi před 50 lety. Zbytky úzkokolejky, mostů, náhonů, rybníka, jezu a dalších vodohospodářských objektů.

Kamenná mohyla nad malým křížkem označuje místo, kde 8. dubna 1815 vlastní rukou ukončil svůj život rožmitálský učitel a hudební skladatel Jakub Jan Ryba (1765-1815), autor proslulé České mše vánoční. Nachází se v lese Štěrbina asi 0,5 km od vsi Voltuš, nyní části města Rožmitál pod Třemšínem.

Dobře dochované rozlehlé tvrziště ze 14. století a zbytky zaniklé vesnice v lese nedaleko Rokycan. Ves i tvrz zanikly – dle archeologického průzkumu – v 15. století požárem.

Rozhledna zprovozněná 31.3.2003. Patří do řady rozhleden vystavěných jako telekomunikační věž, které současně plní funkci i rozhledny. Jedná se o klasickou vysílací věž s kovovou konstrukcí. Výhlídka je ve výšce 25,5 m od paty rozhledny.

Tvrziště kruhového tvaru. První zmínka o tvrzi Nestev z r. 1361. R.1375 se objevuje Jiří z Neslív, r.1379 část Hořejších a Dolejších Neslív patří Heřmanovi z Litic, část Horních Neslív Valterovi z Nezbavětic. Později vsi připojeny k hradu Lopata, při jeho dobývání r. 1432 pravděpodobně zanikly.

Tvrziště na východním okraji vsi je pozůstatkem stavby typu s plášťovou zdí, která se částečně dochovala. Tvrz pravděpodobně vznikla v polovině 14. století. Počátkem 17. století se zmiňuje už pouze poplužní dvůr.

Původní gotická tvrz snad věžovitého charakteru byla renesančně upravena do podoby trojkřídlého objektu. Za Janovských z Janovic byla tvrz počátkem 17. stol. barokně přestavěna na zámek stavitelem G. A. de Maggim.