Turistické cíle v okolí obce Horšice

Zámek nechal postavit po r. 1713 František Albrecht Hrobčický. Budova je kvalitní ukázkou barokní architektury a panského sídla nižší šlechty. Po r. 1945 zámek v majetku zemědělského družstva, dnes v soukromých rukou.

Přírodní památka vyhlášená 11.1. 1967. Jednotlivé i na sebe navazující skály vystupují v délce asi 230 m do výše maximálně 15 m. Jedná se o skupinu vodní a větrnou erozí vypreparovaných buližníkových skal do bizarních skupin.

Vznik tvrze je kladen do 14. stol. snad za Stojmíra z Trubce. Při prodeji statku r. 1548 je tvrz připomínána již jako pustá. Dodnes zachováno tvrziště 37 x 36 m chráněné ze třech stran zachovalým valem s příkopem a ojedinělé zbytky hradební zdi.

Zámek byl vystavěn na místě starší dřevěné tvrze koncem 16. stol. Janem Bořeněm. V roce 1945 byl zámek znárodněn a využíván místním zemědělským družstvem. Po roce 1989 jej v restituci získala rodina posledních majitelů.

Lovecký zámeček z 2. poloviny 18. století. V obvodovém zdivu stopy starší stavby - tvrze? Patrová budova překrytá valbovou taškovou střechou (původně šindelovou). V interiéru zachována černá kuchyně. Již není památkově chráněný. Soukromý majetek.

Tvrz poprvé připomínána v r. 1379 jako sídlo vladyky Oldřicha. Snad v 15. stol. statek připojen ke Štěpánovicům a ves i tvrz zanikají. Podoba tvrze je neznámá, dodnes dochováno v terénu dobře patrné okrouhlé tvrziště.

Zřícenina hradu z 13. stol. Původní dřevěný hrad nechal postavit Holen z Vlčtejna. Po roce 1360 přestavěn Rožmberky do dnešní podoby. Hrad často střídal majitele a zpustl po roce 1872. Restaurován ve 40. letech 20. stol.

Velká kamenná budova tvrze nad řekou Úslavou s patrnými zazděnými renes. okny. První zmínka z r. 1350, kdy byla ves rozdělena a v jedné části stála tvrz. Po r. 1380 patřila Žákavcům ze Žákavy, v letech 1382-1453 pak rodu z Pokonic. V r. 1605 Žákava připojena k panství Štáhlavy.

Po r. 1420 postaven hrad, 1669-96 přest. Šternberky na barokní zámek. Od r. 1726 patřil Martinicům, poté Colloredo-Mansfeldům (od 1784). R. 1817 zde nalezen Rukopis zelenohorský. V l. 1852-1931 patřil Aueršperkům. Po r. 1948 sídlem armády (PTP).

Dům postaven zelenohorským hejtmanem Danielem Františkem Táborským z Hirschenfeldu r. 1672. Od r. 1709 zde sídlila Zelenohorská pošta. V r. 1742 budova vyhořela a byla obnovena údajně dle plánů K. I. Dienzenhofera. V l. 1888-1889 eklekticky upraven.

Židovský hřbitov v Dolní Lukavici pochází údajně z 15 . století, ale první zmínka o něm je až z roku 1654. Pohřbívání zde skončilo počátkem 20. století. Stojí vlevo od silnice do Lišice.

Hřbitov o rozloze 2882 m2, založený roku 1887 (či 1871–2) s 436 náhrobky. Používán do 60. let 20. století. Obřadní síň a domek hrobníka z doby založení hřbitova byly zbořen. Pomník obětem šoa z roku 1989.