Turistické cíle v okolí obce Přeštice

Zámek vystavěn na místě tvrze ze 14. stol. V r. 1564 se majitelem tvrze stal Humprecht Czernin, který ji na konci 16. stol. nechal renesančně upravit. Na příkaz Prokopa Vojtěcha Czernina zámek naposledy upraven r. 1776 architektem Carlem Ballingem.

Starý židovský hřbitov, založen v roce 1644, používán do r. 1913. Několikrát byl rozšiřován – naposledy v roce 1828. Na ploše 1381 m2 se dochovalo cca 140 náhrobků z doby od 17. do 20. století, cenné barokní náhrobky s hebrejskými nápisy jsou zdobeny nezvyklými ornamenty (např. symbolem jelena).

Barokní zámek byl postaven kolem r. 1723 Annou Dorotou z Šindingeru. Zámek má hranolovitou risalitovou věž na jižní straně, v níž se nachází kaple s freskami plzeňského malíře Fr. J. Luxe. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a není přístupný.

Pozdně gotický vodní hrad Půty Švihlovského z Rýzmberka, budovaný zřejmě podle plánů Benedikta Rejta. Po třicetileté válce již neobýván, změněn na sýpku, v 19. stol. opuštěn. Po r. 1950 postupně opravován.

Synagoga neznámého stáří stávala do 50. let 20. století v sousedství dnešního domu čp. 107. Ten byl sídlem rabína a od 2. poloviny 18. století do r. 1905 i židovské školy – cheder.

Roubená chalupa s částečně zachovaným vnitřním zařízením z II. poloviny 16. století.

Zámek byl vystavěn na místě starší dřevěné tvrze koncem 16. stol. Janem Bořeněm. V roce 1945 byl zámek znárodněn a využíván místním zemědělským družstvem. Po roce 1989 jej v restituci získala rodina posledních majitelů.

Zřícenina hradu z 13. stol. Původní dřevěný hrad nechal postavit Holen z Vlčtejna. Po roce 1360 přestavěn Rožmberky do dnešní podoby. Hrad často střídal majitele a zpustl po roce 1872. Restaurován ve 40. letech 20. stol.

Vodní nádrž České údolí na řece Radbuze při jižním okraji Plzně vybudována v letech 1969-1972 k regulaci průtoku a ochraně před povodněmi. Rekreační využití jezera o rozloze 151 ha vzhledem ke snížené kvalitě vody omezené.

Velká kamenná budova tvrze nad řekou Úslavou s patrnými zazděnými renes. okny. První zmínka z r. 1350, kdy byla ves rozdělena a v jedné části stála tvrz. Po r. 1380 patřila Žákavcům ze Žákavy, v letech 1382-1453 pak rodu z Pokonic. V r. 1605 Žákava připojena k panství Štáhlavy.

Pozůstatky tvrze a poplužního dvora z 15. stol. ve vsi poblíž Kolovče (Domažlice). Kromě chátrajících budov dvora různého stáří se zachovaly zbytky středověkého opevnění s nově opravenou nárožní baštou.

Hřbitov z konce 18. století. Dochovalo se přibližně 150 náhrobků, nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1831. V roce 2000 prošel hřbitov důkladnou obnovou, opravena byla i ohradní zeď, márnice a byt hrobníka (dnes v soukromém vlastnictví).