Turistické cíle v okolí obce Přeštice

Skromné pozůstatky halštatsko-laténského hradiště z doby 700 let př. n. l. Hradiště bylo obehnáno vysokými dvojitými valy z nasucho skládaných kamenů. Zaniklo po požáru, jak dokládají spečené kameny.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze ve druhé polovině 16. stol. v renesančním slohu. Roku 1722–23 byl opravován a barokně upraven. Po roce 1945 se stal majetkem JZD Měcholupy. Dnes je zámek v soukromých rukou.

Zámek byl pravděpodobně přestavěn ze starší tvrze někdy kolem r.1596. V r. 1989 se zámek v restituci vrátil do majetku rodu Berndorffovů. Dnes je zámek majetkem Zemědělského družstva v Měčíně.

Zámek byl přestavěn kolem roku 1670 ze starší tvrze, která přestavbou zanikla. V 18. století byly zazděny arkády a mezi lety 1824-25 byl zámek znovu přestavěn a také pravděpodobně zbořena původní věž. Zámek je sídlem OÚ Merklín.

Zámek byl původně tvrzí založenou pány z Nebílova poprvé zmiňovanou r. 1673. V r. 1706 byla přestavěna na barokní zámek stavitelem Jakubem Augustonem dle návrhu architekta J. L. Hildebrandta. V letech 1785–1789 byl zámek rekonstruován a opraven.

Zchátralá renesanční tvrz postavená po roce 1500 Netunickými z Netunic. Po ztrátě sídelní funkce přestavěna v 18. století na hospodářské stavení a špýchar. Dvoukřídlá jednopatrová budova na půdorysu písmene L s relikty sgrafit a původních článků.

Tvrziště na východním okraji vsi je pozůstatkem stavby typu s plášťovou zdí, která se částečně dochovala. Tvrz pravděpodobně vznikla v polovině 14. století. Počátkem 17. století se zmiňuje už pouze poplužní dvůr.

Nový židovský hřbitov byl založen v roce 1872. Na ploše 1475 m2 (z větší části nevyužité) se uchovalo 35 moderních náhrobků. Poslední pohřeb zde proběhl koncem 30. let 20. století.

Původně renesanční tvrz založená Kokořovci z Kokořova ve 2. pol 16. stol. Přestavěna v 17. stol. Čtvercového půdorysu, jihovýchodní a jihozápadní nároží s opěrnými pilíři. V přízemí dochovány klenby.

Téměř neznatelné stopy po tvrzišti a vsi ze 14. století nedaleko vsi Žákava. Zmiňuje se Aleš z Pokonic, který byl purkrabím na Vlčtejně. Mikuláš Pokonický z Dlouhé Vsi nechává tvrz opuštěnou v 70. letech 15. století. Ves se uvádí jako pustá r. 1587.

Hrad postavil v letech 1252–1259 Půta ze Žinkov z rodu Drslaviců. V 1. polovině 15. století již hrad nebyl obýván a pustl. Začátkem 16. století se jednalo již o zříceninu.

Tvrz postavená snad ve 14. stol. a renesančně upravené asi v 16. stol. Při stavbě sokolovny počátkem 20. stol., byla zbořena větší část dosud zachovalé tvrze a tak dnes zůstali jen sklepy a část patrové polygonální věže.