Turistické cíle v okolí obce Stod

Barokní sousoší na Zámeckém náměstí od známého plzeňského sochaře Lazara Widmanna. Zbudováno kolem roku 1730, obnoveno roku 1856. Hodnotná památka barokního sochařství na území města Plzně. Památkově chráněno.

Unikátní srostlice synagog ve dvoře plzeňské židovské obce vznikla ve III. čtvrtině 19. století pro rychle rostoucí společenství. Po stavbě Velké synagogy sloužily jako škola, od počátku 40. let 20. stol. devastovány. Postupná obnova po roce 1990.

Barokní budova staré pošty z r. 1747, rekonstruována 1997-8. Existence pošty ve Stodě je doložena již od r. 1548, takže stodská pošta byla jednou z vůbec prvních v zemi.

Štola Sv. Anna se nachází těsně u řeky Mže a je 2. zastavením naučné stezky „Středověké hornictví na stříbrsku“. Je to jedna z mála štol v okolí, která se dochovala v původní podobě. Délka chodby je asi 42 m, výška 1 m a šířka 0,5 m.

Další štola Centrálního stříbrského revíru se nachází těsně při pravém břehu řeky Mže. Má přímo raženou chodbu v délce asi 32 m. Výška chodby je 1,5 až 1,8 m, ale pozor šířka je okolo 0,5 m. Vstup do štoly je otevřený.

Štola, česky nazývaná Boží vůle, patří k nejdelším ve středověkém hornictví, její délka je 175 m. Leží při naučné stezce Středověké hornictví na stříbrsku.

Městská památková zóna zahrnuje někdejší středověké město Stříbro. Kromě významných solitérů (farní kostel, radnice, bývalý klášter minoritů) chrání i měšťanské domy s gotickými jádry a renesančními či barokními prvky fasád i celkový charakter města.

Zaniklá tvrz z poloviny 14. století postavená zřejmě Janem ze Sulislavi. Postupně přestavěna pro hospodářské účely. V roce 1990 došlo k jejímu částečnému zřícení a následnému odstranění. Dnes po ní nejsou žádné stopy.

Rozhledna (68 m, 403 m n.m.) byla postavena jako víceúčelový vysílač mobilního operátora r. 2001. Vyhlídková plošina byla zpřístupněna až 30.5.2003, kdy se provozu ujal podnikatel A. Mach. Koncem r. 2005 byla rozhledna uzavřena, otevřena v dubnu r. 2006 novým provozovatelem (Gymnázium Fr. Křižíka).

Patrový zámek vystavěn v letech 1760-1770 v místech gotické tvrze. Dvoukřídlá patrová budova postavená na půdoryse písmene L, s mladším přízemním přístavkem. Na hřebeni mansardové střechy věžička krytá cibulovitou bání.

Mohutná novorománská stavba s orientálními prvky dominuje plzeňským Sadům pětatřicátníků. Byla postavena 1888–93. Vzhledem k poloze mezi obytnými domy unikla zničení za II. světové války, poté zchátrala. Velká obnova 1995–98.

Budova barokního původu postavena jako vrchnostenská bednárna pro zámecký pivovar. Její stavba je z let 1771-1787. Později přestavěna na obytnou budovu. Přízemní obdélný samostatně stojící dům se sedlovou střechou. Památkově chráněný.