Turistické cíle v okolí obce Hradec

nebo vyberte

Hradec

Plzeňský kraj,  Plzeň-jih  (PJ)
Nalezeno celkem 97 záznamů, 6 / 9 stran, vyhledáno za 0.62 sec
 městský dům č.p. 9
370.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, přestavěno, nepřístupno, Plzeňský kraj, Horšovský Týn
Obdélný renesanční řadový dům z pol. 16. stol. vznikl přestavbou dvou gotických domů. Dochovaný renesanční vstupní portál. Znovu radikálně přestavěn po r. 1949. Zadní část domu zbořena, čelní průčelí pozměněno, vloženo podkrovní patro. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.
 městský dvojdům č.p. 7
370.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, přestavěno, příležitostně, Plzeňský kraj, Horšovský Týn
Obdélný jednopatrový řadový dvojdům z pol. 20. stol. stojí na místě gotických domů č.p. 7 a 8. Ze starého domu č.p. 7 je dochován gotický portál. Z obou domů dochovány sklepy. Dvojice trojúhelných střešních štítů. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.
 Milíkovské hradiště
405.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Milíkov
Hradiště neznámého původu, nesprávně označované též "hrad Boleslav", leží u soutoku Mže a Otročínského potoka na katastru Milíkov u Stříbra. Středověké osídlení bylo vyloučeno, jde tedy o hradiště pravěké, snad z doby halštatské. Zapsáno jako kulturní památka od r. 1958.
 Mostní brána
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Stříbro
Jediná dochovaná mostní věž v Čechách mimo Prahu pochází z poloviny 16. století. Její obranná hodnota byla v té době spíše symbolická. Bez zásadních úprav. Nad oběma portály průjezdu nápisy americké armády z roku 1945.
 Nedražice
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Nedražice
Chátrající renesančně barokní zámeček obsahují dvě valeně klenuté místnosti původní tvrze, doložené r. 1542 a po požáru r.1680 přestavěné Merklínskými na barokní sídlo. Romantizující úpravy z přelomu 19. a 20. st. (půlkruhová schodišťová věž).
 Osvračín
zámek - původní tvrz, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Osvračín
Zámek byl přestavěn koncem 18. stol. rodinou Hildprantů ze starší tvrze. Později byl zámek v majetku Ondřeje Zieglera, který v rámci pseudogotické přestavby přistavěl patro. V r. 1946 získala zámek TJ Sokol a od r. 1999 je vlastníkem obec.
 Osvračín
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Osvračín
Hrad poprvé připomínán r. 1289, postaven snad za Zdeslava z Osvračína. Poč. 14. stol. patřil Nachvalovi z Ostračína a později jeho synům. Byl vypálen a pobořen zřejmě poč. 20. let 15. stol. Ještě v 19. stol. zde stávaly vysoké zdi, průzkum v l. 1997–98 objevil zbytky paláce z konce 14. stol.
 Otročínské hradiště
444.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Otročín
Na hradišti nad Otročínským potokem západně od Stříbra, které bylo dříve považováno za pozůstatek středověkého hrádku, bylo archeology prokázáno pravěké osídlení z doby halštatské. Zachován pouze kamenný val přetínající ostrožnu.
 pomník letce
422.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Lazce
Pomník letce kpt. Vladislava Koumala, který zde 3. 2. 1967 havaroval s MiGem-15bisR č. 3639. Letadlo přiletělo od východu, před dopadem těsně minulo obec Blížejov. Pilot se je mohl pokoušet nasměrovat do neobydlené oblasti za vesnicí. Vandaly poškozený pomník byl r. 2011 opraven.
 Přestavlky
350.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Přestavlky
Zámek nechal postavit Chotěšovský klášter koncem 17.stol. v barokním stylu. V padesátých letech 20.stol. tehdejší vlastník JZD nechal zámek zpustnout a zdevastovat. V neutěšeném stavu je dodnes.
 Přívozec
zámek, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Blížejov
V barokní jednoposchoďový zámek byla v polovině 18. stol. přestavěna Dohalskými z Dohalic starší tvrz. Kolem byla vybudována velká ovocná a okrasná zahrada. V dnešní době je zámek zchátralý a opuštěný.
 Prokopská štola
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Stříbro
Královská Prokopská dědičná štola byla ražena jako páteřní. Dříve nesla též název Kašparova štola. Jedná se o nejvýznamnější dílo Centrálního stříbrského revíru, vznikla počátkem 16. stol. V roce 1743 převzal štolu stát (rakouský báňský úřad), v té době měla délku 2,5 km.