Turistické cíle v okolí obce Nezvěstice

Kostel gotického původu prvně doložen r. 1352. Při částečné barokizaci koncem 17. stol. přistavěna věž a boční kaple. V průchozím podvěží proti vchodu obraz Nanebevzetí Panny Marie z r. 1780. Vnitřní zařízení převážně novorenesanční. Nyní filiální kostel farnosti Spálené Poříčí.

Kostel Narození Panny Marie je v podhradí ve Starém Plzenci-Malé Straně. Původně zde stál románský kostel ze 12. stol., dnešní je ze 14. stol. Jednolodní stavba s bočními kaplemi, ukončená presbytářem a sakristií. Hranolovitá věž na jihozápadní straně. Zařízení kostela ze 17. a 18. století.

Poutní kostel Navštívení Panny Marie Na Vršíčku postavený v letech 1744-1747 stavitelem Janem Mourkem. V letech 1994-1998 byla provedena oprava venkovního pláště kostela, projekt zpracoval Ing. arch. Jan Soukup z Plzně.

Goticko-renesanční hřbitovní kostel z roku 1609. Úpravy v 18. stol. (přistavěny sakristie, oratoř, kaple sv. Rozálie v západním průčelí) a 1872 (klenba presbytáře podtažena cihlovými žebry, zvýšení věže). Po roce 2000 postupná oprava, dnes pravoslavný.

Velký novogotický kostel z bílých cihel byl postaven v letech 1901-1902 a nahradil několikrát přestavovaný gotický kostel zničený požárem r. 1898. Vybavení pochází z doby stavby. Od r. 2015 je kostel v majetku obce a využíván pro kulturní účely. Mše pouze o pouti.

Farní kostel Nejsvětější Trojice a sv. apoštolů Šimona a Judy prvně doložen při vysvěcení r. 1328. Při barokní opravě po požáru vzniklo r. 1696 dvouvěžové vstupní průčelí. V r. 1727 byla Jakubem Augustonem postavena fara a hřbitovní zeď s branami. Od r. 2010 kostel v generální rekonstrukci.

Objekt v kombinaci novorománského a novogotického slohu si západně od historického centra Plzně nechala v letech 1864–9 postavit německá evangelická církev. Roku 1945 byl objekt přidělen církvi československé husitské.

Kostel v přechodném stylu mezi pozdní secesí a německou modernou postavili na plzeňském Východním předměstí dominikáni od pražského sv. Jiljí v letech 1912–3 podle projektu Antona Möllera z Varnsdorfu.

Původně děkanský gotický trojlodní kostel ze 14. století je hlavní sakrální rokycanskou stavbou. Po požáru byl v letech 1785–88 přestavěn podle návrhu J. N. Palliardiho. O 40 let později byla přistavena věž Fr. Hogrem a následně zvýšena ještě o jedno poschodí.

Filiální kostel sv. Bartoloměje gotického původu z konce 14. stol. vyhořel r. 1817 a současnou pozdně barokní podobu získal při obnově r. 1822. Z původní stavby se zachovalo jen zdivo presbytáře a vítězný oblouk, z vybavení pak pozdně gotická socha sv. Bartoloměje nyní umístěná na hlavním oltáři.

Kostel byl postaven v letech 1869 – 1878 nákladem obce Františkem Kovaříkem z Přeštic. Autorem zdejších varhan z roku 1899 byl varhanář V. Schusser z Teplé.

V dominantní poloze na hřbitově gotický kostel sv. Filipa a Jakuba, doložen r. 1352, přestavován v 18. a 19. stol. Stavba s trojbokým presbytářem a nízkou věží zevně upravena novorománsky. Oltářní obraz od Viléma Kandlera. Filiální kostel bez pravidelného využití.