Turistické cíle v okolí obce Nezvěstice

Hrad založil pravděpodobně Heřman z Homberka z rozrodu Buziců, připomínaný v r. 1284. V zimě 1406/07 byl hrad dobyt královským vojskem jako potrestání za loupeže. V 70. letech 15. stol. je hrad popisován již jako pustý.

Pozdně barokní zámek byl přestavěn v 18. stol. ze starší tvrze, kolem je park o rozloze 4,8 ha. Dnes je zámek majetkem Muzea jižního Plzeňska v Blovicích. Stálá expozice muzea je zaměřena na zakladatele muzea Fr. Raušara.

Tvrziště z druhé poloviny 13. století nedaleko Rokycan. Půl kilometru na sever od tvrze jsou patrné stopy po zaniklé vesnici. V roce 1601 jsou tvrz i vesnice uváděny jako pusté.

Zřícenina letohrádku založeného po roce 1750 Janem Šternberkem. Původně to byla přízemní budova obdélníkového tvaru. Od roku 1839 byl letohrádek už jen ruinou a dodnes se dochovaly pouze dvě obvodové zdi.

Původní barokní kaple neznámého zasvěcení z 18. století stávala před Rokycanovým domem. Od r. 1964 byla památkově chráněna. Přesto byla v říjnu 1986 zbourána. V roce1992 byla postavena její zjednodušená replika. V interiéru je instalován původní litinový krucifix, který se dochoval ze staré kaple.

Novorománská kaplička ve tvaru rotundy byla na vrchu tehdy zvaném Voldušský postavena r. 1857. Končila u ní křížová cesta, vycházející od zaniklé kapličky Panny Marie Bolestné. Opravou prošla kaple po r. 1989 a v r. 1991 byla znovu vysvěcena. V r. 1994 byla prohlášena chráněnou kulturní památkou.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje v Měcholupech byla postavena v novorománském slohu nákladem místních občanů r. 1905. Stojí na parkově upravené návsi a slouží k příležitostným bohoslužbám.

Kaple sv. Jana Nepomuckého na návsi obce Příchovice pochází z poloviny 18. stol. Přestavěna novorománsky r. 1883, podstatně opravena r. 2002. V r. 2006 prohlášena kulturní památkou ČR.

Kaple sv. Maxmiliána Kolbeho je součástí Meditační zahrady (Památníku obětem zla) v plzeňských Doudlevcích. Pochází r. 1995 a je využívána k církevním i kulturním účelům.

Raně barokní kapli sv. Vojtěcha v lese u Vrčeně nechal postavit Václav Vojtěch ze Šternberka r. 1684 na místě malé kapličky z konce 16. století. Po zrušení r. 1787 byla kaple obnovena r. 1819, kdy byla též vyzdobena obrazem světce od Františka Horčičky. Poutní místo.

Původně barokní domácí kaple u předměstské vily plzeňského primátora P. P. Helfera (1745–6), rozšířená 1806 o podélnou část směrem k Radbuze. Rekonstrukce 1893, 1935–6 a počátkem 21. století.

Klasicistní kašna s osmibokým kamenným ohrazením a středovým sloupkem z roku 1863. Původně zde bývala kašna dřevěná, která stávala poněkud západněji. Roku 1863 byla kameníkem T. Nechutným přestavěna a roku 1864 byla přenesena na současné místo. V roce 2007 byla opravena.