Původně románský kostel ze 13. století, přestavěný goticky a v roce 1685 pak barokně. Nynější novogotická podoba z roku 1871. Jednolodní kostel s hranolovou věží, s navazujícím užším presbytářem a za ním malou sakristií. Sada čtyř zvonů ve věži je unikátní v širokém okolí. Konají se zde bohoslužby.
Původně gotický jednolodní kostel na obdélném půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem ze 14. století. Později přistavěna věž, sakristie a předsíň. Opravován po požáru v roce 1865, kolem roku 1900 novogoticky přestavěn. Zařízení z 19. století. V majetku obce. Památkově chráněný.
Rozlehlý novorománský kostel z let 1872–76 postavený na místě původně gotické svatyně, zasvěcené sv. Martinovi. Z ní pochází část vnitřního zařízení, většina je soudobá se současnou stavbou. V posledních letech obnoven.
Jednolodní kostel románského či raně gotického původu pravděpodobně z 13. století. Upravovaný barokně a v závěru 19. století. Zachovány fragmenty gotických maleb. Areál kostela spolu s přilehlým hřbitovem obehnán ohradní zdí (barokní či starší) se vstupní bránou z 18. století. Památkově chráněný.
Poutní ranně barokní kaple postavená r. 1682 - 83 (zakladatelem byl kapucín Ladislav Bilín).R. 1725 přistavěny ambity a 4 nárožní kaple a r. 1882 pseudorománsky upravena roku.
Původně kaple z roku 1698, v letech 1718–1721 přestavěna podle návrhu M. A. Gilmettiho na barokní kostel. Na oltářích jsou obrazy svaté Anny a Nejsvětější Trojice od W. Stoibra z roku 1870, obraz Kristova křtu snad z dílny P. Brandla. Lustry v kostele vyrobily zdejší, dávno zaniklé sklárny.
Románskogotický kostel v Albrechticích u Sušice vznikl na místě starší stavby kolem roku 1240. Úpravy v poslední třetině 14. stol. a v letech 1778–1779, restaurován r. 1909.
Zřícenina jednolodního gotického kostela západně od Běšin, původní farní kostel Podolí. Opraven po požáru v roce 1579. Zrušen roku 1788, vybavení přeneseno do kostela v Běšinách, což znamenalo postupnou zkázu stavby. Hřbitov kolem kostela sloužil k pohřbívání až do roku 1804.
Barokní kostel byl postaven po r. 1755 pravděp. dle návrhu arch. Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Obraz na hlavním oltáři namaloval V. Ouředník. Kostel míval vždy tři zvony. Za války byly uschovány, r 1946 byl zpět zavěšen jen jeden zvon (druhý se ztratil, třetí rozbil). R. 2010 zavěšeny nové zvony.
Kostel sv. Filipa a Jakuba gotického původu ze 14. stol., nynější stavba barokní z 18. stol., z původní stavby zachován presbytář jako sakristie. Zařízení převážně novogotické, dochované barokní varhany z 18. stol. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Dlouhá Ves
Původně gotický kostel připomínaný poprvé 1369, barokně upravený na poč. 18. stol. (snad kolem 1711). Jednotné soudobé vnitřní zařízení. Pod kostelem pomník padlým z I. světové války.